Duševní choroba je horší než si zlomit nohu
Povídá se, že každý třetí člověk si aspoň jednou ve svém životě projde ať už léčenou nebo neléčenou depresí. Podle odhadů by dokonce v roce 2020 měly být psychiatrické nemoci druhým nejčastějším důvodem pracovních neschopností. Naše společnost stále do značné míry vnímá psychiatrické problémy jako určitou zvláštnost, potvrzuje primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan Tuček. Přiznat si, že jsem duševně nemocný, je pro člověka většinou velmi obtížné. Jde ale přece o chorobu a nemoc duše je stejná jako nemoc jakékoli části těla. Onemocnět duševní chorobou není o nic složitější než si například zlomit nohu. Podle Dr. Nováčka není nikdo z nás vůči duševním chorobám imunní. Riziko, čím můžeme onemocnět, se ale mění s věkem. „Mezi dvacátým a třicátým rokem propuká například schizofrenie, později nejsou výjimkou bludy, ve stáří nás všechny čeká demence. K lékaři nedostanou všichni, kdo nějaké rysy duševní choroby vykazují. „Je nutné si uvědomit, že my vidíme příslovečnou špičku ledovce. Promořenost psychiatrickými příznaky v populaci je daleko vyšší než počet hospitalizovaných pacientů. My říkáme, že pacienti se na oddělení dostávají v okamžiku, kdy jejich příznaky začnou vadit buď jim samotným nebo okolí. Do té doby, pokud jsou ostatní schopni to tolerovat a akceptovat, na psychiatrii nikdo nepřijde. Pokud budete mít jakékoli psychické problémy, neváhejte navštívit odborného lékaře.
Wo jetzt?
Kašna Samsona bude obklopena nevšední stěnou
Neobvyklý způsob, jak přimět obyvatele Českých Budějovic, aby si více všímali památek ve městě, zvolili organizátoři výstavy Vnímání. Autor projektu, pražský architekt Jan Šépka, si od záměru slibuje, že se lidé více zamyslí nad tím, co pro ně dominanta náměstí znamená. Kruhový prostor kašnu přibližně na měsíc oddělí od zbytku náměstí. Bude tak působit jako šperk v galerii. Přes sedm metrů vysoká stěna s průměrem asi 22 metrů vznikne z dřevěných nelakovaných trámů a černé stavební překližky. Vnitřní část kruhu kolem kašny vyplní bílá látka. Stěna výhled na kašnu nezakryje zájemcům docela. Ti, kteří ji budou chtít vidět, ovšem musejí vejít do Domu umění vedle Galerie Dvořák. Z oken domu povede ke kašně dřevěná lávka pro pěší. Dopravu to nijak neomezí, auta pod lávkou projedou. Netradiční záměr již posvětili českobudějovičtí radní. Náměstek primátora pro kulturu Jaromír Talíř poznamenal, že jde jistě o kontroverzní počin, který ale město zviditelní. Proti nejsou ani památkáři, splní-li autoři projektu dané podmínky. Více než rok poté, co hokejoví fanoušci před zahájením boje o postup do extraligy oblékli sochu Samsona do dresu Motoru, se chystá další kontroverzní projekt související se Samsonovou kašnou. Obklopit ji má obří dřevěná stěna vyplněná bílou látkou. Dominantu náměstí tak v plné kráse uvidí jen ti, kteří k ní přijdou po provizorní lávce vedoucí z Domu umění.Projekt Vnímání je zamyšlením nad tím, co pokládáme za důležitou součást veřejného prostoru a jak vnímáme skryté prostory, které nám poskytují kulturní vyžití. Samsonova kašna umístěná na náměstí představuje významnou památku a dominantu města. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme jen mimoděk. Projekt je výtvarnou instalací, která může mít paralelu k některým podobným počinům zahraničních osobností, jako je Christo a okruh pařížských Nových realistů. Těmto umělcům se zdařil jejich záměr přenést umění z muzeí a galerií do městského prostoru a přírody. Vzhledem k proporcím svých projektů a jejich společenské atraktivitě zprostředkovali nenásilně svůj umělecký názor množství lidí, což je i naším záměrem. Toto zviditelnění kašny zajisté přispěje k přilákání velkého množství lidí na českobudějovické náměstí. Projekty tohoto typu jsou a budou přínosem pro každé město.
Zeig mehr
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Zeig mehr
Samson na náměstí v opravě
Když prvního září mířili žáci do škol, pískovcový Samson se poroučel z barokní kašny na náměstí Přemysla Otakara II., dominanty Českých Budějovic. Nezmizel proto, aby si jej prezident Miloš Zeman vzal s sebou do Číny jako loni plyšového Krtečka, ale aby uvolnil místo odborníkům Čevaku, kteří opravovali vedení vody ve sloupu aby z tlamy lva opět mohl vytrysknout osvěžující gejzír. Při úterním sundávání Samsona nemohl chybět známý jihočeský sochař a restaurátor Ivan Tlášek. „Tuhle kopii jsem dělal v letech 1989 a 1990," zavzpomínal sochař. „Instalovali jsme ji na kašnu právě v den prvních svobodných voleb. Tak jsme tenkrát na sokl zespodu napsali červenou barvou písmena OF, abychom tak lidem dali vědět, koho mají volit," usmívá se Ivan Tlášek, který byl včera zvědavý, zda se písmena dochovala, či zmizela pod nánosem prachu a špíny. Když se Samson konečně zhoupl ve vzduchu nad náměstím, mohli znalí lidé s bystrým zrakem skutečně zaregistrovat zašlá písmena OF s typickým obličejíkem uvnitř O. Více pak byla písmena čitelná, když sochu uložili na dno kontejneru. „Tak jsou ještě tady," komentoval spokojeně písmena monogramu Ivan Tlášek, zatímco Občanské forum už dávno vzala voda. Samson není jedinou kopií sochy, která zdobí město místo originálu. „Dělal jsem kopie i chrličů z kašny nebo sousoší morového sloupu na českobudějovickém Mariánském náměstí," vypočítává další napodobeniny Ivan Tlášek. „Socha Samsona je symbolem Budějovic, ale tam nahoře na plošině jsem nebyl rozechvělý trémou, jako spíš stářím," usmívá se sochař. „Zvykl jsem si na létající labutě, a kdybych neměl obrněné nervy, tuhle práci můžu vzdát," říká upřímně. „Když už je teď Samson dole, pořádně ho vyčistíme. Nyní už je socha Samsona zpět na svém místě. Jistě bude dalších mnoho let dominantou budějovického náměstí.
Zeig mehr
