Budějovickou dálnici čeká změna
Pokračuje příprava dálničního spojení jižních Čech. Staví se na trase od Veselí nad Lužnicí po České Budějovice a připravuje se i obchvat města. Stále ale zůstává několik nevyřešených otazníků, které mohou realizaci vytoužené komunikace citelně přibrzdit. Výrazně třeba pokročily práce na úseku Borek Úsilné. Už je na mostě přes potok Kyselá voda v současnosti dokončena celá pravá strana. Nyní pracujeme na mostních římsách. Na levé straně bude ještě dobetonováno poslední, čtvrté pole a most bude dokončen. I zde budeme poté pracovat na mostních římsách,příká vedoucí stavby. V nejbližší době slibuje Ředitelství silnic a dálnic České republiky také zahájit přeložky inženýrských sítí a další přípravné práce na úseku Ševětín Borek, který se jediný mezi Veselím nad Lužnicí a Úsilným ještě nestaví. A do finále spějí výkupy pozemků pro úsek dálnice D3 u Českých Budějovic. Z trasy, jež se má stát obchvatem krajského města, už je jenom kolem deseti procent vlastníků, se kterými ještě ŘSD neukončilo jednání. Na druhou stranu se ale má měnit podoba sjezdů u Českých Budějovic. Spolupráce soukromého sektoru a státu možná přijde v úvahu, pokud se týká dálnice D3, respektive jejího pokračování na jih od Českých Budějovic. Pokud by se stavby nepodařilo zahájit do roku 2020, kdy končí současné období evropských dotací, zůstala by otázka na bedrech českého státu. A ten by možná mohl sáhnout i po projektu spolupráce se soukromníky, kteří by dálnici postavili a udržovali, ale také za to inkasovali mýtné. Vedení resortu je ale pokud se týká nejbližšího výhledu na financování dálnic optimistické. Několik úseků dálnice D3 Úsilné Hodějovice a Hodějovice Třebonín, což by bylo necelých 20 kilometrů komunikace směrem k rakouské hranici. V roce 2017 chce resort dopravy začít stavět celkově dalších 140 km dálnic, což by byl dvojnásobek oproti letošku. Někteří odborníci ale upozorňují, že jde spíše o optimistickou variantu. Ne všude jsou třeba k dispozici potřebné pozemky. A často ještě nezačala ani výběrová. Stačí přitom jen jediné odvolání a původní časové odhady se mohou zcela zbortit. Ukázalo se to nedávno třeba na úseku Borek Úsilné, kde spory ve výběrovém řízení protáhly vyhlášení vítěze o neuvěřitelné tři roky. V jižních Čechách jsou pak pro budoucnost otazníkem třeba už zmíněné nové posudky vlivu staveb na životní prostředí. Budou se zpracovávat nejméně rok nebo déle. A pak bude nutné projít celým kolečkem dalších řízení. A komplikace mohou nastat i tam, kde je již projekt připraven. Třeba u Českých Budějovic se nedávno redukoval počet sjezdů z dálnice. A ty zbylé by měly dostat jinou podobu. Zaberou pravděpodobně více místa při jednodušší konstrukci. Bude to ovšem vyžadovat příslušnou změnu v rámci územního řízení. V každém případě čeká dostavbu dálnice ještě mnoho složitých jednání, která se mohou táhnout poměrně dlouho. O dalším průběhu stavby budeme občany průběžně informovat.
Wo jetzt?
42. ročník výstavy Země Živitelka
Na začátku 42. ročníku na níž své služby či zboží prezentuje přes 600 obchodníků, přišla řeč i na rekordní sucho v letošním létě a nízké ceny mléka, které dělají těžkou hlavu zemědělcům. O zahájení Země živitelky, jejíž loňský ročník navštívilo i přes deštivé počasí téměř 100 tisíc lidí, se kromě Miloše Zemana postaral také jeho předchůdce ve funkci Václav Klaus, dále ministr zemědělství Marian Jurečka nebo jihočeský hejtman Jiří Zimola. Dobré jídlo označil Miloš Zeman za součást kultury. Například Francouzi zcela samozřejmě řadí svoji kuchyni do francouzské kultury. A my jako bychom se za českou kuchyni styděli, tváříme se šťastně, když pojídáme některé odpornosti ze zahraničních kuchyní, řekl Miloš Zeman a dodal, že ten, kdo dobře jí, je kulturní člověk. V tomto ohledu si notoval s Václavem Klausem. „Místo plamenných řečí našemu zemědělství nejvíce pomůžeme konzumací českých produktů. I já mám kolikrát nutkání si koupit vznešeně zabalený francouzský sýr, ale pátý smysl mě vždycky zabrzdí a znovu sáhnu po sýru z Madety," řekl exprezident. At se letošní 42. ročník této výstavy těší velkému zájmu návštěvníků a spokojenosti vystavovatelů. A Vy neváhejte tuto výstavu navštívit, stojí to za to.
Zeig mehr
Českobudějovický 1/2 marathon zná svého vítěze
Překvapivého vítěze zná další ročník 1/2 maratonu v Českých Budějovicích. Svého krajana a největšího favorita závodu Geoffrey Mutaie totiž zastínil Keňan Barselius Kipyego, jenž zvítězil v čase 1:00:30. Startovalo 3400 běžců. Byla mezi nimi jak spousta hobby sportovců, tak i skupina skvělých Afričanů, kteří však tentokrát neatakovali magickou hranici jedné hodiny, i když počasí a podmínky pro běh byly prakticky ideální. Prvních šest pozic patřilo Keňanům. Vítězný Kipyego zaostal za hodinou o rovnou půlminutu. Druhý skončil o dalších dvaadvacet vteřin zpět jeho krajan Kiplagat. Na favorizovaného Mutaie zůstala až šestá příčka. Dlouho běžel bok po boku se svým největším rivalem Kiplagatem. Mezi ženami byla nejrychlejší etiopská běžkyně Ashere Bekereová, která časem 1:10:40 pokořila traťový rekord. Mezi českými běžci byl nejlepší Jiří Homoláč, jenž byl celkově třináctý. Závod českých žen ovládla favoritka Petra Kamínková. Závod měl celkově skvěkou atmosféru a kulisu. Každým rokem se celkový počet závodníků navyšuje, tak se můžeme s radostí těšit na další ročník 1/2 Marathónu 2017, který bude jistě skvělou sportovní akcí.
Zeig mehr
V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Zeig mehr
