Změna dopravních plánů v Českých Budějovicích
Jaké a kde budou nové parkovací zóny v Českých Budějovicích? Které další silnice chce českobudějovická radnice postavit? A jak se v současnosti vedení města dívá na jižní spojku mezi Havlíčkovou kolonií a Mladým? Rada města už projednala upravenou verzi dokumentu, který teď bude předložen zastupitelstvu. Věc se přitom týká i tisíců lidí dojíždějících do Českých Budějovic za prací. Od příštího roku by totiž chtěla radnice spustit nový systém parkování na části Pražského předměstí. Podle náměstka primátora je to ale podmíněno vybudováním záchytného parkoviště v Jírovcově ulici a zavedením hromadné dopravy přes centrum. „Vybudování záchytných parkovišť podpoříme," říká za opoziční TOP 09 zastupitel Tomáš Bouzek k nadcházejícímu projednávání v zastupitelstvu. A ohledně změn v parkování připojuje, že se jedná o projekt, který byl zahájen už za minulých koalic. Podle Tomáše Bouzka jeho strana asi většinu věcí v aktualizované dopravní koncepci podpoří, i když zastupitel nevylučuje dílčí návrhy na změnu. Aktualizovány byly i další záměry města. Například propojka Plavská Novohradská, takzvaná jižní spojka. Podrobný projekt dopravních změn, který už má radnice zpracovaný, podle Františka Konečného ukazuje, že by parkovací místa nemusela chybět. Někde totiž bude povoleno nově stání díky zavedení systému dalších jednosměrných ulic. K plánovaným úpravám chystá radnice i setkání s veřejností. Dá se očekávat, že třeba o prezentaci nového systému parkování bude u veřejnosti zájem. Pravděpodobně také o debatu o propojce ulic Milady Horákové a Strakonické. Silnici chce město stavět společně s krajem. Část obyvatel sídliště se ale obává zvýšené hlučnosti nebo prašnosti z nové komunikace. Už nyní byl překročen hlukový limit mezi paneláky na Máji a to se jedná pouze o současný provoz. Po realizaci spojky mezi sídlišti Máj a Vltava by provoz mohl vzrůst až několikanásobně. „Naše výhrady platí," říká k projektu Radek Vinkler za nesouhlasící obyvatele Máje. Kritici projektu ale jsou ochotni ke kompromisu. Jako možné řešení by viděli třeba vedení komunikace na začátku sídliště v hlubokém zářezu nebo tunelu. Pojetí dopravy v krajském městě zajímá i příznivce cyklistiky, například Irenu Šefčíkovou ze sdružení Domovina. Aktualizovanou verzi sice Irena Šefčíková nezná. Připomíná ale, že i územní plán říká, že jedním z jeho základních cílů je optimální rozvoj cyklistických tras ve městě. „České Budějovice mají z morfologického hlediska ideální podmínky, aby tento druh ekologické dopravy sehrál významnou úlohu v dělbě přepravní práce. Zvýšení podílu cyklistické dopravy při realizaci každodenních vztahů územní plán podporuje, respektive přispívá, k vytvoření co nejoptimálnějších podmínek," cituje dokument Irena Šefčíková. Vzápětí ale s jistou dávkou skepse dodává: „My, kdo jezdíme v Českých Budějovicích na kole, si jen přejeme, aby si politici a úředníci přečetli, co sami odhlasovali a své závazky plnili. Vše zatím bylo jen ve fázi dokumentu. Nekonečný příběh. Chceme věřit, že se realizovat bude," dodává Irena Šefčíková a naznačuje tak, že snaha radnice na tomto poli by mohla být větší. Realizace cyklostezek a nové objízdné trasy by mělo město co nejdříve zprovoznit. Mnohé penziony v Českých Budějovicích přiléhají k těmto trasám, což vítají hlavně turisté.
Kam dál?
Pivovar Budvar uvařil rekordní množství piva
Nový rekord pivovaru Budvar. Objem vystaveného piva v pivovaru Budějovický Budvar včera překonal hranici 50 milionů hektolitrů. Tento objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů, což je téměř sedminásobek Černé věže. Při průměrném ročním průtoku řeky Vltavy v Českých Budějovicích by u Dlouhého mostu dosud vystavené budvarské pivo protékalo více než dva dny. Hranice 10 milionů hektolitrů byla překonána v roce 1959. Teprve 100 let po založení pivovaru v roce 1996 dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů. Během posledních deseti let se roční produkce pivovaru zvýšila o necelých 40%. Přes obrovský nárůst objemu výroby vaří Budějovický Budvar své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750tileté tradici vaření originálního Budějovického piva. Při výrobě piva používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích. I proto se naše pivo může pyšnit chráněným zeměpisným označením. Chráněné zeměpisné označení garantuje spotřebitelům skutečnou kvalitu, tedy to, že zakoupený produkt není levnou napodobeninou a že byl vyroben na konkrétním místě, z přesně definovaných surovin a předepsaným výrobním postupem. Pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě. V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar více než 1,6 milionu hl piva, což představuje meziroční nárůst o téměř 10%. Vyvezl asi 900 000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5% více. Na domácím trhu prodej vzrostl o devět procent a překročil 700 000 hektolitrů. Budějovický pivovar Budvar je celosvětově známým pivovarem a chloubou Českých Budějovic.
Zobrazit více
Budějovické silnice jsou jedny z nejhorších
Českobudějovické silnice klesly v hodnocení bezpečnosti na silnicích na předposlední místo z krajských měst. Propadly se z loňského sedmého místa na předposlední, tedy dvanácté místo, když bylo na silnicích jihočeské metropole v letošním prvním pololetí vážně zraněno 14 osob. Nejlépe si ve stejné statistice vedli řidiči v Jihlavě, bezpečný provoz je i v Karlových Varech či Hradci Králové, jen o příčku lépe než Budějovice skončilo Brno, na dně tabulky je Liberec. Z jihočeských okresních měst si dobře vedly Prachatice a Strakonice. Jihočeský kraj a Budějovice by se měli nad tímto problémem co nejrychleji zamyslet a na daný problém co nejdříve zareagovat.
Zobrazit více
V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Zobrazit více
