V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Kam dál?
Útočník Motoru odchází na hostování do Pardubic
Hokejisté ČEZ Motoru České Budějovice hlásí změnu v kádru. Útočník Jan Kloz, který dosud v dtresu s velkým M na prsou sehrál v první Chance lize šest zápasů, v nichž zaznamenal čtyři přihrávky, odchází na měsíční hostování do extraligových Pardubic, kde působil už v minulé sezoně. Zda se do Českých Budějovic vrátí není zatím vůbec jasné.
Zobrazit více
Syrské rodiny na Šumavě
Čtyři syrské páry s dětmi našli ve čtvrtek brzy ráno policisté na Lipensku. Jihočeský policejní mluvčí zmínil, že skupina procházela po silnici z Horní Plané na Černou v Pošumaví, a když kolem šesté hodiny míjeli Jenišov, všiml si jich pozorný svědek. Ten pak neprodleně zavolal na tísňovou linku 158. Během chvíle dorazili na místo příslušní specialisté z cizinecké policie. Cizinci vstoupili na území republiky v rozporu s právními předpisy, bez cestovních dokladů a povolení k pobytu. Policisté celou skupinu převezli na pracoviště cizinecké policie do Českých Budějovic. Policisté vyhradili pro běžence speciální místnost, kde dospělí i jejich ratolesti mohou společně trávit volný čas. Díky spolupráci s českobudějovickou charitou zajistili strážci zákona také dostatečné zásoby jídla a pití. Většina běženců je totiž po náročném a nelegálním cestování ze svého domova do Evropy enormně vyčerpaná. Na tom zřejmě má významný podíl také neutuchající vlna extrémních veder. Z dosud provedených výslechů je pravděpodobné, že tři příbuzné rodiny uprchly z regionů ovládaných a zničených bojovníky Islámského Státu. Velmi podobný příběh zažili jihočeští policisté jen před pár dny. V pondělí večer zadrželi čtyři syrské ženy se sedmi dětmi ve Strážném na Prachaticku. Běženci se pohybovali kolem 21. hodiny v těsné blízkosti hranic, kde je pak objevila hlídka cizinecké policie. Jedna z žen trpěla akutními zdravotními problémy, policisté jí proto museli nejprve zajistit pomoc. Zbytek uprchlíků pak eskortovali do Českých Budějovic, kde počkají na rozhodnutí o svém dalším osudu. Vzhledem k tomu, že vstoupili do země nelegálně, pravděpodobně je čeká převoz na hranice a předání do rukou státu, ze kterého přišli do ČR. Tedy nejspíš do Rakouska nebo na Slovensko. Určitou záhadou zůstává, proč byly zadrženy pouze ženy a děti, neboť to není v podobných případech obvyklé. Je možné, že skupiny se mohly rozdělit a zatímco jedné se přechod do Německa vydařil, druhé nikoliv. Policisté všechny osoby prověří v databázích a následovat bude správní řízení. Jeho výsledkem bude pravděpodobně ukončení pobytu na území České republiky. Komunikaci s ženami zajišťuje přivolaný tlumočník do arabského jazyka. Koncem minulého týdne zastavili policisté u Horní Vltavice podezřelou dodávku slovenského řidiče, ve které bylo namačkaných 26 lidí, podle všeho uprchlíků z Afghánistánu. Doufáme, že bude těchto případů ubývat a cizinecká policie udrží vše dle možností pod kontrolou.
Zobrazit více
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
