Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Kam dál?
V Budvaru končí ředitel p. Boček
Z místa ředitele podniku Budějovický Budvar odchází Jiří Boček, když odeslal ministru zemědělství dopis, v němž oznámil svou rezignaci ke konci letošního roku. Mohu potvrdit, že pan Boček odeslal ministru zemědělství České republiky dopis, ve kterém oznamuje svůj odchod z funkce ředitele podniku k 31. 12. 2016. Jiří Boček je v čele pivovaru od roku 1991. V pivovaru pracoval ale už v letech 1972 až 1973, a to v rámci praxe při studiu Středního odborného učiliště pivovarského v Českých Budějovicích. Po absolvování střední průmyslové školy a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se do Budvaru vrátil jako technolog a mistr varen, v letech 1985 až 1991 zde působil jako podsládek a mistr varen. Jiří Boček obdržel minulý týden od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, konkrétně Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti. Letos obdržel i Výroční cenu České a pivovarnické akademie za rok 2015. Když jsem si položil otázku, proč jsme jako firma po čtvrt století od revoluce v tak dobrém stavu, tak jsem došel k několika základním bodům. Za prvé jsme i přes všechny změny stále věřili v naši značku. Dále jsme nepřestali věřit v kvalitu našich produktů. Nezahodili jsme originalitu budějovického piva. Naučili jsme se také věřit svým schopnostem. Naše firma je trochu odlišná tím, že řada lidí zde pracuje většinu svého života. Na těchto lidech oceňuji schopnost se dále rozvíjet. Toto je pohled ředitele Jiřího Bočka na Budějovický Budvar.
Zobrazit více
Impozantní stavby z let před válkou
Mnoho staveb z minulosti, to je z dob před válkou stojí v Českých Budějovicích dodnes. Na náměstí byla výhybna tramvají linky L. V okolí okresního domu byl zařízen chudobinec asi pro 50 osob, kanceláře a od roku 1911 četnické velitelství. V přízemí do ulice bývaly obchody. Vstup do této části měl čp. 225. Vchod byl nedávno bezohledně zazděn a secesní schodiště přinášející do chodeb světlo strženo při rekonstrukci objektu pro nový krajský úřad. Ziskem byla místo vchodu jedna kancelář a místo schodiště tři kanceláře. V křídle do Goetheovy ulice byla od počátku zařízena okresní stravovna a zprostředkovatelna práce pro tovaryše. Také toto křídlo mělo alegorické sochy s názvy Vlast, Cestování, Píle a Práce. Secesní štuková výzdoba, průčelí a plastiky byly hrubě otlučeny a shozeny v rámci překotného vlastenectví s cílem, aby zmizelo všechno c. k. rakouské, při přestavbě okresního domu v letech 1931-1932. Přestavba byla zadána v lednu 1931 Staškovi z Trhových Svinů. Realizace se ale zdržela kvůli povolení Zemského úřadu v Praze zřídit na území stávajícího okresního úřadu elektrická díla a k tomu radnice přišla s návrhem přistavět k okresnímu domu novou budovu. Až v říjnu 1931 se radnice na návrh stavební komise usnesla definitivně upustit od přístavby okresního domu a provésti pouze adaptaci. Nehledě na nové nádraží 1908, tramvaje 1909 a městskou elektrárnu 1909. V rámci adaptace okresních domů bylo vyměněno i sociální zařízení. O čemž svědčí inzerát okresního výboru v Jihočeských listech v lednu 1932, že následkem adaptace okresních domů na Wilsonově náměstí se prodají zachovalá kamna, klosety, výlevky, vany a osvětlovací tělesa. Dobré též bylo zřízení ústředního topení a kotelny na uhlí s výtahem do Goethoevy ulice. I v minulosti se kladl důraz na precizní provedení a účelnost staveb. Tyto stavby se dochovaly až do dnešní doby ve velmi dobrém stavu.
Zobrazit více
Jihočeským restauracím schází zahraniční hosté
Provozovatelé restaurací pomalu zahajují sezonu po nucené koronavirové pauze. V jejich provozech zatím zaznívá především čeština, ubylo zahraničních hostů. Lidé jsou opatrnější, dodržují hygienická opatření, nevyhledávají dav. Za své peníze žádají vyšší standard. I přes to jsme za každého z hostů rádi, řekl jeden z provozovatelů jedné z nejznámějších restaurací v Českých Budějovicích.
Zobrazit více
