Koronavirus v Českých Budějovicích a okolí
Za uplynulý den zachitili hygienici na jihu Čech a v Českých Budějovicích čtyři nově potvrzené případy nákazy koronavirem. Pozitivní počet s diagnózou COVID-19 se tak k neděli v regionu zvýšil. Vyléčených je nyní v jižních Čechách 300 a aktuálně pozitivních 140 osob. Od sobotního do nedělního večera bylo vyšetřeno 69 vzorků. Z celkového počtu vzorků byly čtyři pozitivní.
Kam dál?
V moštárnách letos ubylo práce
Tradičně druhý týden v listopadu, ukončili letošní sezonu moštování zahrádkáři v rudolfovském Mlýnském údolí. Zpracovali jsme letos kolem sedmi tun ovoce, loni to bylo kolem deseti tun. Sucho letos ovlivnilo třeba i velikost plodů. Počátkem listopadu už naposledy lisovali i na okraji Českých Budějovic v Husově kolonii. Letos zpracovali v moštárně 22 tun ovoce. V Nových Hodějovicích letos nakonec zapíší do statistik 18,5 tuny vylisovaného ovoce. Končili poslední pondělí v říjnu. Na začátku počítali, že kvůli suchu to bude 14 15 tun. Ale konečný výsledek je znatelně lepší a lze ho označit jako celkem průměrný. V třicetileté historii moštárny měly rekordní sezony v letech 2001 a 2003. Vždy udělali 40 tun ovoce. Ale podle Marie Syrovátkové, která se při moštování stará o vážení nebo účtování, bylo v některých špatných letech třeba jen pět tun ovoce, protože na jaře zmrzlo v květu. Letos přispělo ke slušnému výsledku několik skutečností. Místy nebyla úroda jablek zase až tak špatná. V některých lokalitách už také moštárny nejsou, takže do Nových Hodějovic do Topolové ulice přijíždějí zákazníci až od Kaplice, Hubenova nebo Nových Hradů. Tím, že je podle Marie Syrovátkové moštáren na Českobudějovicku málo, tak i když bylo sucho, nebyla bilance v Nových Hodějovicích v přílišném propadu. A zahrádkáři z Topolové ulice také pravidelně aktualizují svůj web. Získávají tím nové zákazníky, vedle těch věrných. Do Nových Hodějovic jezdí ale hodně zájemců už léta. Výhodou malých moštáren je to, že zákazník si odveze najisto šťávu ze svého ovoce. Někde ve větších zařízeních jablka vykupují, moštují třeba jen dva dny a lidé si odvážejí vypočtené množství moštu. V malých lisech u zahrádkářů si mohou lidé ovoce třeba i namixovat. „Někdo si dává jablka s mrkví nebo červenou řepou. Nebo zase chtějí zákazníci čisté odrůdové mošty. Přivezou si spartany nebo čistecké jablko," zmiňuje Marie Syrovátková s tím, že právě čistecké jablko je na moštování velmi vhodná odrůda. Ze zahrad ale dnes bohužel pomalu mizí. Zpracování ovoce v regionu ale moštováním nekončí. Kdo si připravil ovocný kvas, může nyní využít služeb několika pálenic. Zkuste si ochutnat čerstvou štávu z jablek, nebudete litovat, chuť je opravdu nepopsatelná a znamenitá.
Zobrazit více
Uzavírka brzdí průjezd na Český Krumlov
Zhoustla doprava na silnicích, po nichž míří řidiči z Českých Budějovic na jih. Kdo jede na Lipno nebo do Rakouska, narazí na první zdržení už u rybníka Štilec. Opravuje most nad kaplickou silnicí. Na řidiče čeká u Štilce hned dvakrát jednosměrný provoz řízený semafory. Jednou na mostě ve směru na Český Krumlov a jednou pod mostem ve směru na Kaplici. A šoféři musejí počítat také s tím, že kvůli pozměněnému dopravnímu značení se do správných pruhů řadí už několik set metrů před odbočkou na Český Krumlov. O víkendu zde nyní bývá zdržení téměř neznatelné. Řidiči, kteří míří z Českých Budějovic na Šumavu, musejí s dalšími dopravními komplikacemi počítat v Českém Krumlově, kde v pondělí začala částečná uzavírka křižovatky u Porákova mostu. Na hranici dopravních možností, pokud se týká situace u Porákova mostu, se běžně ocitá Český Krumlov. Ukázala to i v pondělí zahájená částečná uzavírka křižovatky u mostu. Tak rozsáhlé kolony, jaké vznikly, nikdo nečekal. Netají se tím ani starosta Českého Krumlova Dalibor Carda. Ten hned v pondělí ráno svolal poradu, které se zúčastnili i zástupci kraje nebo Policie ČR. „Od pondělí jsme neustále v terénu, vyhodnocujeme dopravní situaci v jednotlivých denních časech a snažíme se tomu přizpůsobit režim světel řídících provoz na rekonstruované křižovatce," řekl Deníku k přijatým opatřením vedoucí českokrumlovského dopravního inspektorátu Josef Trojan. Podle tiskové mluvčí radnice Petry Nestávalové ještě během pondělí přehodnotil i dodavatel stavby dopravní opatření a zajistil úpravy, které podstatně zlepšily propustnost křižovatky. Město už se ale musí připravit i na nadcházející Slavnosti pětilisté růže. Při nich se dá očekávat další zvýšení provozu v Českém Krumlově. Jiná opatření, než byla učiněna, už ale patrně neexistují. Dopravní infrastruktura Krumlova více ani neumožňuje. Dalibor Carda v této souvislosti připomněl, že dopravní komplikace mají paradoxně i své pozitivum. „Je to konkrétní a pádný důkaz, kterým nyní může město argumentovat v jednáních s krajem, potažmo kraj se státem," uvedl. Pondělní kolaps by mohl vést k urychlení dlouholetých snah o komplexní řešení dopravní situace města i okresu. Dlouhodobě se uvažuje o obchvatu města na severu a také o možnosti vést přes Vltavu druhý most, který by tunelem poslal auta až k nemocnici k odbočce na Kaplici. Jedná se však o finančně značně nákladná řešení. Toto byť velmi nákladné řešení by značně pomohlo vyřešit dlouho trvající problémy s průjezdem Českého Krumlova.
Zobrazit více
Kašna Samsona bude obklopena nevšední stěnou
Neobvyklý způsob, jak přimět obyvatele Českých Budějovic, aby si více všímali památek ve městě, zvolili organizátoři výstavy Vnímání. Autor projektu, pražský architekt Jan Šépka, si od záměru slibuje, že se lidé více zamyslí nad tím, co pro ně dominanta náměstí znamená. Kruhový prostor kašnu přibližně na měsíc oddělí od zbytku náměstí. Bude tak působit jako šperk v galerii. Přes sedm metrů vysoká stěna s průměrem asi 22 metrů vznikne z dřevěných nelakovaných trámů a černé stavební překližky. Vnitřní část kruhu kolem kašny vyplní bílá látka. Stěna výhled na kašnu nezakryje zájemcům docela. Ti, kteří ji budou chtít vidět, ovšem musejí vejít do Domu umění vedle Galerie Dvořák. Z oken domu povede ke kašně dřevěná lávka pro pěší. Dopravu to nijak neomezí, auta pod lávkou projedou. Netradiční záměr již posvětili českobudějovičtí radní. Náměstek primátora pro kulturu Jaromír Talíř poznamenal, že jde jistě o kontroverzní počin, který ale město zviditelní. Proti nejsou ani památkáři, splní-li autoři projektu dané podmínky. Více než rok poté, co hokejoví fanoušci před zahájením boje o postup do extraligy oblékli sochu Samsona do dresu Motoru, se chystá další kontroverzní projekt související se Samsonovou kašnou. Obklopit ji má obří dřevěná stěna vyplněná bílou látkou. Dominantu náměstí tak v plné kráse uvidí jen ti, kteří k ní přijdou po provizorní lávce vedoucí z Domu umění.Projekt Vnímání je zamyšlením nad tím, co pokládáme za důležitou součást veřejného prostoru a jak vnímáme skryté prostory, které nám poskytují kulturní vyžití. Samsonova kašna umístěná na náměstí představuje významnou památku a dominantu města. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme jen mimoděk. Projekt je výtvarnou instalací, která může mít paralelu k některým podobným počinům zahraničních osobností, jako je Christo a okruh pařížských Nových realistů. Těmto umělcům se zdařil jejich záměr přenést umění z muzeí a galerií do městského prostoru a přírody. Vzhledem k proporcím svých projektů a jejich společenské atraktivitě zprostředkovali nenásilně svůj umělecký názor množství lidí, což je i naším záměrem. Toto zviditelnění kašny zajisté přispěje k přilákání velkého množství lidí na českobudějovické náměstí. Projekty tohoto typu jsou a budou přínosem pro každé město.
Zobrazit více
