V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Kam dál?
V Českých Budějovicích bude nová pěší zóna
Zanedlouho dojdou lidé z Lannovy třídy až na hlavní náměstí a to bez vyhýbání se autům. Ve čtvrt kilometru dlouhé Kanovnické ulici, jež v centru Budějovic spojuje frekventovanou Lannovu třídu s náměstím Přemysla Otakara II., se možná už za dva roky přestanou lidé tísnit na chodnících. Budějovičtí už zahájili jednání o tom, že v uličce, kde z úzkých chodníků musejí obyvatelé a návštěvníci města často do vozovky mezi auta, by vznikla pěší zóna. Na rohu ulic Kanovnická a U Černé věže totiž stojí katedrála sv. Mikuláše, přičemž pozemky v jejím okolí vlastní Děkanství u sv. Mikuláše. František Konečný naznačil, že podle výsledků jednání by vzniku pěší zóny v Kanovnické nemělo nic bránit. „Bavili jsme se i o tom, že by z Kanovnické zmizela parkovací stání – tedy jak ta u chodníku provozovaná městem, tak i před katedrálou," řekl František Konečný s tím, že město by se s biskupstvím dohodlo na zřízení náhradních parkovacích míst v jiné lokalitě. S myšlenkou, že by pěší zóna vznikla i v sousední ulici U Černé věže, kde je hlavní vstup do katedrály, českobudějovický biskup souhlasí jen za určitých podmínek. „V katedrále se konají bohoslužby, koncerty, svatby a jiné události, z čehož plynou určité potřeby. Jako je například obslužnost katedrály," zdůvodnil Vlastimil Kročil svůj postoj. Zdůraznil, že o záměru zřízení pěší zóny se povedou další jednání. Tato myšlenka a její realizace jistě v budoucnu potěší mnohé pěší pohybující se v krásném centru Českých Budějovic.
Zobrazit více
Budějovické silnice jsou jedny z nejhorších
Českobudějovické silnice klesly v hodnocení bezpečnosti na silnicích na předposlední místo z krajských měst. Propadly se z loňského sedmého místa na předposlední, tedy dvanácté místo, když bylo na silnicích jihočeské metropole v letošním prvním pololetí vážně zraněno 14 osob. Nejlépe si ve stejné statistice vedli řidiči v Jihlavě, bezpečný provoz je i v Karlových Varech či Hradci Králové, jen o příčku lépe než Budějovice skončilo Brno, na dně tabulky je Liberec. Z jihočeských okresních měst si dobře vedly Prachatice a Strakonice. Jihočeský kraj a Budějovice by se měli nad tímto problémem co nejrychleji zamyslet a na daný problém co nejdříve zareagovat.
Zobrazit více
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Zobrazit více
