V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Kam dál?
Českobudějovický 1/2 marathon zná svého vítěze
Překvapivého vítěze zná další ročník 1/2 maratonu v Českých Budějovicích. Svého krajana a největšího favorita závodu Geoffrey Mutaie totiž zastínil Keňan Barselius Kipyego, jenž zvítězil v čase 1:00:30. Startovalo 3400 běžců. Byla mezi nimi jak spousta hobby sportovců, tak i skupina skvělých Afričanů, kteří však tentokrát neatakovali magickou hranici jedné hodiny, i když počasí a podmínky pro běh byly prakticky ideální. Prvních šest pozic patřilo Keňanům. Vítězný Kipyego zaostal za hodinou o rovnou půlminutu. Druhý skončil o dalších dvaadvacet vteřin zpět jeho krajan Kiplagat. Na favorizovaného Mutaie zůstala až šestá příčka. Dlouho běžel bok po boku se svým největším rivalem Kiplagatem. Mezi ženami byla nejrychlejší etiopská běžkyně Ashere Bekereová, která časem 1:10:40 pokořila traťový rekord. Mezi českými běžci byl nejlepší Jiří Homoláč, jenž byl celkově třináctý. Závod českých žen ovládla favoritka Petra Kamínková. Závod měl celkově skvěkou atmosféru a kulisu. Každým rokem se celkový počet závodníků navyšuje, tak se můžeme s radostí těšit na další ročník 1/2 Marathónu 2017, který bude jistě skvělou sportovní akcí.
Zobrazit více
Běželi marathón za prémii 70000,- Kč
Absolvovali velkou tréninkovou dávku aby pomohli dobré věci. Motocykloví závodníci bratři Smržové nechyběli ve startovní poli Mattoni půlmaratonu. Zatímco mladší Matěj stlačil svůj čas pod dvě hodiny, starší Jakub zůstal těsně nad touto hranicí. „Bylo velké horko, ale jinak se běželo relativně dobře. Původně měli v plánu, že poběží s bratrem společně. „Mates je geneticky pro vytrvalostní běh vybavený lépe než já. Já funguji v trochu jiném režimu. Přesto jsem se snažil držet s ním, ale po pěti kilometrech jsem toho měl opravdu plné kecky. Člověk by měl běžet svým tempem, ale dav vás strhne, takže běžíte relativně rychle, aniž byste si to sám uvědomil," vrací se k sobotě starší z bratrské dvojice. „Nakonec jsem se závodem spíše protrápil. Přesto to byl skvělý zážitek," ujistí. Pro oba bratry se jednalo o premiérový půlmaraton. A bez nějakého speciálního tréninku. „Je fakt, že jsem se dostal do nouzového režimu. Hlavně, že jsme to přežili. Rozhodně je to zkušenost pro příště. Přece jen jednadvacet kilometrů není úplně málo. V tréninku běháme deset až dvanáct kilometrů, což je pro náš sport nejvhodnější," vysvětluje. Skvělá prý byla atmosféra závodu. „To bylo super," přikývne. „Určitě stojí za to si půlmaraton vyzkoušet. Kolem celé trati stojí lidé a fandí bez ohledu na to komu. K tomu samozřejmě spousta známých. I po organizační stránce bylo všechno zvládnuté. Jenom si někteří lidé stěžovali, že bylo město uzavřené pro běžný provoz. Ale to je zbytečné komentovat. Podobná akce je jednou za rok a všichni o ní věděli dopředu. Účast bratří Smržových na půlmaratonu pomohla také postiženým dětem v Centru Bazalka, jehož jsou patrony. „Když už jsme se do účasti do půlmaratonu nechali uvrtat, tak jsme se rozhodli, že poběžíme pro Bazalku," říká Jakub. Od slov byl jako vždy v podání bratrské dvojice jen malý krůček k činům. Založili jsme webové stránky Běžímpro. Oslovili jsme také všechny naše dlouholeté partnery a téměř všichni přispěli. Druhou variantou jak pomoci, byla samotná účast v půlmaratonu. Každý mohl zaplatit nějaké peníze navíc, než bylo stanovené startovné, které šly právě na Bazalku. Za ně dostal tričko plus dárky, které vyrobily děti v Bazalce. Akce se nakonec neminula výsledkem. Vybralo se něco přes sedmdesát tisíc korun. To jsme vůbec nečekali, protože celý projekt se rozběhl pouze nějaké tři čtyři týdny před startem závodu. Byli jsme moc rádi, že to takhle dopadlo, netajil Jakub Smrž velkou spokojenost, že jejich účast v závodě nakonec přinesla dětem z Centra Bazalka tak velkou sumu. Webové stránky Běžímpro budou fungovat i nadále. „Budou sdružovat lidi, kteří chtějí běhat pro kohokoliv. Nemusí to být jen pro Bazalku. Když bude chtít někdo odběhnout závod pro koho chce, tak se začlení do projektu. Na stránkách budou uvedeni všichni partneři, kteří pomohli. A je jedno komu," zdůrazní. Zatímco účast na půlmaratonu ve spojení s charitativní akcí Jakuba Smrže potěšila, jeho závodní sezona zatím tak úspěšná není. V mezinárodním mistrovství Velké Británie superbiků je po třech závodních bez bodového zisku. „Motorka funguje, já celkem taky, jsme i docela rychlí. Vždycky se ale něco pokazí. Tak tragický začátek sezony nepamatuji. Rozhodně však nehází flintu do žita. „V přípravě jsem udělal maximum a teď na sobě pracuji o to víc. Snad výsledky přijdou. Tým, já i motorka na to určitě máme, říká Jakub Smrž a věří v úspěšnou motocyklovou sezonu.
Zobrazit více
Rekonstrukce rozhledny na Sněžníku
Letošní sezónu budou muset turisté oželet výhled z rozhledny na Sněžníku. Během léta totiž projde její věž náročnou a nákladnou rekonstrukcí. Vzhledem ke klimatickým podmínkám, které panují na Sněžníku, není možné opravy provádět jindy než během léta. Opravy vyjdou na přibližně dva a tři čtvrtě milionu korun, což je jedna z největších letošních investic v Jílovém. Navazují na první etapu. Během té byla opravena podesta rozhledny. Na podzim roku 2014 bylo nutné podestu odizolovat, aby ji neničila voda, která zároveň vzlínala i do věže. A právě voda vzlínající pískovcovými kameny, ze kterých je věž postavena, byla jedním z důvodů, proč musí jílovská radnice udělat i druhou etapu rekonstrukce více než 150 let staré rozhledny. Nyní přijde na řadu oprava samotné věže a balkonu. Původně se přitom druhá etapa rekonstrukce rozhledny měla uskutečnit již loni. Rozhledna na Děčínském Sněžníku patří k nejstarším svého druhu u nás. Předloni oslavila 150 let své existence, a to i přesto, že jí i hrozil odstřel. Poslední velkou opravou prošla rozhledna na počátku 90. let minulého století, kdy se podařilo Jílovému sehnat potřebné dva miliony korun na její opravu. Při rekonstrukci byla celá rozhledna stažena ocelovými sponami a vruty. Kolem věže muselo být také postaveno lešení. Oprava se ale podařila tak, že to na jejím vzhledu není patrné. Byl také rozebrán a znovu složen ochoz věže. Vzhledem k výrazně větší náročnosti tehdejších oprav byla rozhledna uzavřena mnohem déle. Turisté na ni nemohli vystoupat celé dva roky. Tyto architektonické památky bychom měli udržovat a zachovávat v co nejlepším stavu, aby se příští generace mohli těšit z tak krásného výhledu této rozhledny.
Zobrazit více