V Budvaru končí ředitel p. Boček
Z místa ředitele podniku Budějovický Budvar odchází Jiří Boček, když odeslal ministru zemědělství dopis, v němž oznámil svou rezignaci ke konci letošního roku. Mohu potvrdit, že pan Boček odeslal ministru zemědělství České republiky dopis, ve kterém oznamuje svůj odchod z funkce ředitele podniku k 31. 12. 2016. Jiří Boček je v čele pivovaru od roku 1991. V pivovaru pracoval ale už v letech 1972 až 1973, a to v rámci praxe při studiu Středního odborného učiliště pivovarského v Českých Budějovicích. Po absolvování střední průmyslové školy a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se do Budvaru vrátil jako technolog a mistr varen, v letech 1985 až 1991 zde působil jako podsládek a mistr varen. Jiří Boček obdržel minulý týden od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, konkrétně Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti. Letos obdržel i Výroční cenu České a pivovarnické akademie za rok 2015. Když jsem si položil otázku, proč jsme jako firma po čtvrt století od revoluce v tak dobrém stavu, tak jsem došel k několika základním bodům. Za prvé jsme i přes všechny změny stále věřili v naši značku. Dále jsme nepřestali věřit v kvalitu našich produktů. Nezahodili jsme originalitu budějovického piva. Naučili jsme se také věřit svým schopnostem. Naše firma je trochu odlišná tím, že řada lidí zde pracuje většinu svého života. Na těchto lidech oceňuji schopnost se dále rozvíjet. Toto je pohled ředitele Jiřího Bočka na Budějovický Budvar.
Kam dál?
Nové prostory magistrátu města České Budějovice
Budějovická radnice chce přestěhovat některé úředníky do nevyužitých Žižkových kasáren. Až si příště půjdete pro občanský nebo řidičský průkaz, možná už nezamíříte do budovy magistrátu v Jeronýmově ulici, nýbrž o několik desítek metrů dál směrem k autobusovému a vlakovému nádraží. Budějovičtí radní využijí záměr předchozího vedení města využít dvě budovy, které v prázdném areálu Žižkových kasáren patří městu, pro úředníky. Nové zázemí mají ve dvou městských objektech v areálu kasáren najít podle současného plánu zejména pracovníci odborů, které v přenesené působnosti zajišťují výkon státní správy. Prioritou města je však přemístit magistrátní objekty v Kněžské a Jeronýmově ulici. Někteří se možná přesunou z historické budovy radnice do nového pracoviště v Žižkových kasárnách a na uvolněná místa na náměstí zase případně přesídlí ti, kteří nyní úřadují v Kněžské nebo Jeronýmově. Záměr stěhovat odbory s výkonem státní správy právě do kasáren má podle představitelů města svou logiku. Za úředníky těchto odborů totiž míří i lidé z více než 70 obcí okolo Budějovic, kteří by to do kasáren od vlakového či autobusového nádraží měli jen pár kroků. Plán, který určí, kteří úředníci se kam přestěhují a kolik peněz vše bude stát, má vypracovat tajemník magistrátu. Z jeho práce také vyplyne, kolik úředníků se do dvou budov v areálu kasáren vůbec vejde zda všichni, kteří nyní sídlí v objektech v Jeronýmově a Kněžské. Toto řešení přesunu do většího objektu bude jistě přímosem pro obyvatele města a přilehlého okolí.
Zobrazit více
Druhý blok jaderné elektrárny Temelín je opět v provozu
V neděli ráno obsluha Jaderné elektrárny Temelín zprovoznila reaktor 2. bloku. Budou následovat fyzikální a energetické testy. Výroba elektřiny se plánuje v Temelíně obnovit během tohoto týdne. Nyní ověřujeme správnost uložení paliva a účinnost regulačních tyčí. Po dokončení testů se zvýší výkon reaktoru. Výkon řídíme změnou koncentrace kyseliny borité ve vodě primárního okruhu. Do výkonu reaktoru 30 procent vyvážíme turbínu a provedeme sérii testů zaměřených na chování aktivní zóny reaktoru. Druhý blok by měl obnovit výrobu za několik dní. Záležet bude na výsledcích testů. Elektřinu blok nevyrábí od 3. června. Na 1. bloku pokračuje plánovaná odstávka pro výměnu paliva. Je demontován reaktor a z jeho aktivní zóny se vyváží palivo. Za několi málo dní bude reaktor opět v plném provozu.
Zobrazit více
Impozantní stavby z let před válkou
Mnoho staveb z minulosti, to je z dob před válkou stojí v Českých Budějovicích dodnes. Na náměstí byla výhybna tramvají linky L. V okolí okresního domu byl zařízen chudobinec asi pro 50 osob, kanceláře a od roku 1911 četnické velitelství. V přízemí do ulice bývaly obchody. Vstup do této části měl čp. 225. Vchod byl nedávno bezohledně zazděn a secesní schodiště přinášející do chodeb světlo strženo při rekonstrukci objektu pro nový krajský úřad. Ziskem byla místo vchodu jedna kancelář a místo schodiště tři kanceláře. V křídle do Goetheovy ulice byla od počátku zařízena okresní stravovna a zprostředkovatelna práce pro tovaryše. Také toto křídlo mělo alegorické sochy s názvy Vlast, Cestování, Píle a Práce. Secesní štuková výzdoba, průčelí a plastiky byly hrubě otlučeny a shozeny v rámci překotného vlastenectví s cílem, aby zmizelo všechno c. k. rakouské, při přestavbě okresního domu v letech 1931-1932. Přestavba byla zadána v lednu 1931 Staškovi z Trhových Svinů. Realizace se ale zdržela kvůli povolení Zemského úřadu v Praze zřídit na území stávajícího okresního úřadu elektrická díla a k tomu radnice přišla s návrhem přistavět k okresnímu domu novou budovu. Až v říjnu 1931 se radnice na návrh stavební komise usnesla definitivně upustit od přístavby okresního domu a provésti pouze adaptaci. Nehledě na nové nádraží 1908, tramvaje 1909 a městskou elektrárnu 1909. V rámci adaptace okresních domů bylo vyměněno i sociální zařízení. O čemž svědčí inzerát okresního výboru v Jihočeských listech v lednu 1932, že následkem adaptace okresních domů na Wilsonově náměstí se prodají zachovalá kamna, klosety, výlevky, vany a osvětlovací tělesa. Dobré též bylo zřízení ústředního topení a kotelny na uhlí s výtahem do Goethoevy ulice. I v minulosti se kladl důraz na precizní provedení a účelnost staveb. Tyto stavby se dochovaly až do dnešní doby ve velmi dobrém stavu.
Zobrazit více
