Stavba dálnice D3 bude pokračovat
Kdo by chtěl sledovat všechno dění kolem dálnice D3 u Českých Budějovic, ten má mnoho práce. ŘSD zahájilo papírovou palbu hned na několika frontách najednou. Na magistrátu žádá třeba o změnu koryta Dobrovodského potoka kvůli tunelu Pohůrka nebo o změnu územního rozhodnutí na mimoúrovňové křižovatky Pohůrka a Hodějovice. Ty by totiž měly dostat jinou podobu, než o jaké se dosud uvažovalo. Zároveň už byla na ministerstvo dopravy podána žádost o stavební povolení na dálnici u Budějovic. A podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic by se v první polovině letošního roku mělo konat i rozhodující druhé kolo výběrového řízení na budoucího dodavatele stavby. Předmětem žádosti je dílčí změna několika desítek stavebních objektů dálnice D3. Nejpodstatnější změnu představuje změna tvaru křižovatek Pohůrka a Hodějovice. Veřejné projednávání změny územního rozhodnutí se koná 15. března na magistrátu a případné připomínky je třeba uplatnit nejpozději při tomto jednání. Nebude se měnit trasa samotné dálnice. Námitky a připomínky, které se nebudou týkat navržené změny, nebudou projednávány. Řízení o změně územního rozhodnutí by mělo mimo jiné dát odpověď na budoucí podobu křižovatky Pohůrka. Ta dostala původně jen podmíněné územní rozhodnutí, protože normám neodpovídala její vzdálenost od portálu stejnojmenného plánovaného tunelu. Změna se čeká také u dálničních sjezdů Hlinsko a Hodějovice. Předpokládá se, že ty se nebudou stavět. Přímo na ministerstvu dopravy už ŘSD zažádalo o stavební povolení. Stavební povolení navazuje na územní rozhodnutí a je nezbytným předpokladem zahájení akce. Dálnici chce ŘSD začít u Budějovic stavět ještě letos. Pokud realizace stavby dálnice D3 proběhne co nejdříve, bude to velká úleva pro dopravu ve městě České Budějovice, kde je v současné době provoz v dopravní špičce již neúnosný.
Kam dál?
Právě teď je doba na očkování proti klíšťatům
Zápal mozkových blan, vysoké horečky nebo zvracení. To jsou jen některé příznaky klíšťové encefalitidy. Předejít se této nemoci dá očkováním, na které je podle odborníků teď ideální čas. Lékaři z infekčního oddělení českobudějovické nemocnice uvádějí, že první dvě dávky se dají stihnout do léta. A zajišťují devadesátiprocentní účinnost s tím, že dokončení očkování by se uskutečnilo na podzim. Jinak je tomu v případě lymeské boreliózy. Na nemoc, jíž se v loňském roce v kraji nakazilo 453 lidí, totiž zatím očkování neexistuje. Do budoucna by tomu ale mohlo být jinak. I jihočeští vědci se podílejí na výzkumu, který by mohl do budoucna vést k vývoji vakcíny. Zatímco ještě před lety byla otázka očkování proti lymeské borelióze, nemoci způsobené bakterií rodu Borrelia teď se zdá, že se blýská na lepší časy. Svou zásluhu na tom můžou mít i vědci z Akademie věd České republiky. Jsou totiž součástí evropského projektu, jenž je zaměřený na hledání vakcíny proti této nemoci.
Zobrazit více
Pachatel který poničil kašnu odhalen
Několik skutků v loňském roce naštvalo veřejnost v Českých Budějovicích. Vedle poničených skleněných tabulí v Lannově třídě byla třeba několikrát terčem vandalů Lavička Václava Havla v areálu univerzity a sprejer si dokonce troufl i na náměstí Přemysla Otakara. V případě sprejerství, spáchaného na historické kašně Samsona na náměstí Přemysla Otakara v nočních hodinách ze dne 25. na 26. března, se však pomocí kamerového systému podařilo pachatele tohoto trestného činu odhalit. Díky kamerovému systému často podaří zadržet pachatele podobných činů přímo na místě. V případech, kdy je poškození některé pamětihodnosti, nemovitosti, uměleckého díla a podobně oznámeno dodatečně, se pachatele ve většině případů pomocí vyhledání daného kamerového záznamu podaří najít a usvědčit. Náklady kryje v podobných případech městská pojistka. Bude tomu tak i v případě skleněných tabulí v Lannově třídě, kde nebyl pachatel zjištěn. My občané bychom se měli na podobné lidi zaměřit a být bdělí, pokud by takovéto osoby chtěli záměrně poškozovat veřejné prostranství.
Zobrazit více
Duševní choroba je horší než si zlomit nohu
Povídá se, že každý třetí člověk si aspoň jednou ve svém životě projde ať už léčenou nebo neléčenou depresí. Podle odhadů by dokonce v roce 2020 měly být psychiatrické nemoci druhým nejčastějším důvodem pracovních neschopností. Naše společnost stále do značné míry vnímá psychiatrické problémy jako určitou zvláštnost, potvrzuje primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan Tuček. Přiznat si, že jsem duševně nemocný, je pro člověka většinou velmi obtížné. Jde ale přece o chorobu a nemoc duše je stejná jako nemoc jakékoli části těla. Onemocnět duševní chorobou není o nic složitější než si například zlomit nohu. Podle Dr. Nováčka není nikdo z nás vůči duševním chorobám imunní. Riziko, čím můžeme onemocnět, se ale mění s věkem. „Mezi dvacátým a třicátým rokem propuká například schizofrenie, později nejsou výjimkou bludy, ve stáří nás všechny čeká demence. K lékaři nedostanou všichni, kdo nějaké rysy duševní choroby vykazují. „Je nutné si uvědomit, že my vidíme příslovečnou špičku ledovce. Promořenost psychiatrickými příznaky v populaci je daleko vyšší než počet hospitalizovaných pacientů. My říkáme, že pacienti se na oddělení dostávají v okamžiku, kdy jejich příznaky začnou vadit buď jim samotným nebo okolí. Do té doby, pokud jsou ostatní schopni to tolerovat a akceptovat, na psychiatrii nikdo nepřijde. Pokud budete mít jakékoli psychické problémy, neváhejte navštívit odborného lékaře.
Zobrazit více
