Senát doporučí zmírnění protikuřáckého zákona
Senát by měl doporučit vládě, aby umožnila v restauracích zřídit oddělené kuřárny bez obsluhy. V malých barech, pivnicích či hospůdkách by pak měla nechat na jejich majitelích, zda v nich kouření povolí. Horní komoře to navrhl její výbor pro lidská práva a petice. Senát se návrhem bude zabývat na prosincové schůzi při projednávání petice proti takzvanému protikuřáckému zákonu. Petice, kterou podepsalo přes 20 tisíc lidí, je podle jejích organizátorů namířena ke zrušení absolutního zákazu možnosti kouřit v restauracích a hospodách. Ty se podle odpůrců zákona potýkají po jeho zavedení s úbytkem hostů a některé tak krachují. Zastánci zákona, který zavedl zákaz konzumace tabákových výrobků ve veřejných budovách, oponují studiemi o škodlivosti kouření včetně pasivního na lidské zdraví. Senátoři u Ústavního soudu napadli také ustanovení, které přenáší na hospodské odpovědnost za škodu způsobenou podnapilými osobami, což doporučil zrušit rovněž výbor pro lidská práva. Chtějí také zrušit omezení prodeje a podávání alkoholu či tabákových výrobků na akcích, které jsou určeny převážně dětem. Zákaz kouření pod hrozbou finančních sankcí platí ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin. Norma zavedla také zákaz kouření na nástupištích a užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech nebo prodej cigaret v automatech.
Kam dál?
Pivovar Budvar uvařil rekordní množství piva
Nový rekord pivovaru Budvar. Objem vystaveného piva v pivovaru Budějovický Budvar včera překonal hranici 50 milionů hektolitrů. Tento objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů, což je téměř sedminásobek Černé věže. Při průměrném ročním průtoku řeky Vltavy v Českých Budějovicích by u Dlouhého mostu dosud vystavené budvarské pivo protékalo více než dva dny. Hranice 10 milionů hektolitrů byla překonána v roce 1959. Teprve 100 let po založení pivovaru v roce 1996 dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů. Během posledních deseti let se roční produkce pivovaru zvýšila o necelých 40%. Přes obrovský nárůst objemu výroby vaří Budějovický Budvar své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750tileté tradici vaření originálního Budějovického piva. Při výrobě piva používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích. I proto se naše pivo může pyšnit chráněným zeměpisným označením. Chráněné zeměpisné označení garantuje spotřebitelům skutečnou kvalitu, tedy to, že zakoupený produkt není levnou napodobeninou a že byl vyroben na konkrétním místě, z přesně definovaných surovin a předepsaným výrobním postupem. Pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě. V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar více než 1,6 milionu hl piva, což představuje meziroční nárůst o téměř 10%. Vyvezl asi 900 000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5% více. Na domácím trhu prodej vzrostl o devět procent a překročil 700 000 hektolitrů. Budějovický pivovar Budvar je celosvětově známým pivovarem a chloubou Českých Budějovic.
Zobrazit více
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
Obchvat Dasného a Češňovic?
Setkání občanů na podporu stavby obchvatu Češnovic a Dasného, obcí na hlavním tahu z Českých Budějovic na Písek a Prahu, uspořádali ve středu odpoledne místní obyvatelé. Ti stálým přecházením silnice zbrzdili provoz, o problematice obchvatu pak diskutovali v sále hostince v Dasném. Obyvatelé obcí Češnovice a Dasný ve středu uspořádali akci na podporu stavby obchvatu, který by odvedl dopravu od jejich domů. Lidé z Češnovic a Dasného chtěli prostřednictvím akce vyjádřit svou nespokojenost s intenzitou dopravy na silnici I/20, která obce protíná. Nespokojenost občanů je vyvolána dlouholetým slibem vybudování obchvatu. Na stavbu čekají již 48 let. Posledních přibližně 15 let jde takzvaně o prioritní stavbu, která by odklonila asi 20 000 automobilů denně. Dopravní průzkum z roku 2014 ukázal, že 52 procent řidičů překračuje při průjezdu obcí Češnovice povolenou rychlost a v obci Dasný je tomu v 60 procentech případů. Tento problém si jistě zaslouží co nejdříve řešení.
Zobrazit více
