Právě teď je doba na očkování proti klíšťatům
Zápal mozkových blan, vysoké horečky nebo zvracení. To jsou jen některé příznaky klíšťové encefalitidy. Předejít se této nemoci dá očkováním, na které je podle odborníků teď ideální čas. Lékaři z infekčního oddělení českobudějovické nemocnice uvádějí, že první dvě dávky se dají stihnout do léta. A zajišťují devadesátiprocentní účinnost s tím, že dokončení očkování by se uskutečnilo na podzim. Jinak je tomu v případě lymeské boreliózy. Na nemoc, jíž se v loňském roce v kraji nakazilo 453 lidí, totiž zatím očkování neexistuje. Do budoucna by tomu ale mohlo být jinak. I jihočeští vědci se podílejí na výzkumu, který by mohl do budoucna vést k vývoji vakcíny. Zatímco ještě před lety byla otázka očkování proti lymeské borelióze, nemoci způsobené bakterií rodu Borrelia teď se zdá, že se blýská na lepší časy. Svou zásluhu na tom můžou mít i vědci z Akademie věd České republiky. Jsou totiž součástí evropského projektu, jenž je zaměřený na hledání vakcíny proti této nemoci.
Kam dál?
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
Duševní choroba je horší než si zlomit nohu
Povídá se, že každý třetí člověk si aspoň jednou ve svém životě projde ať už léčenou nebo neléčenou depresí. Podle odhadů by dokonce v roce 2020 měly být psychiatrické nemoci druhým nejčastějším důvodem pracovních neschopností. Naše společnost stále do značné míry vnímá psychiatrické problémy jako určitou zvláštnost, potvrzuje primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan Tuček. Přiznat si, že jsem duševně nemocný, je pro člověka většinou velmi obtížné. Jde ale přece o chorobu a nemoc duše je stejná jako nemoc jakékoli části těla. Onemocnět duševní chorobou není o nic složitější než si například zlomit nohu. Podle Dr. Nováčka není nikdo z nás vůči duševním chorobám imunní. Riziko, čím můžeme onemocnět, se ale mění s věkem. „Mezi dvacátým a třicátým rokem propuká například schizofrenie, později nejsou výjimkou bludy, ve stáří nás všechny čeká demence. K lékaři nedostanou všichni, kdo nějaké rysy duševní choroby vykazují. „Je nutné si uvědomit, že my vidíme příslovečnou špičku ledovce. Promořenost psychiatrickými příznaky v populaci je daleko vyšší než počet hospitalizovaných pacientů. My říkáme, že pacienti se na oddělení dostávají v okamžiku, kdy jejich příznaky začnou vadit buď jim samotným nebo okolí. Do té doby, pokud jsou ostatní schopni to tolerovat a akceptovat, na psychiatrii nikdo nepřijde. Pokud budete mít jakékoli psychické problémy, neváhejte navštívit odborného lékaře.
Zobrazit více
Pyrotechniku nepodceňujte
Blížící se oslavy příchodu nového roku se většinou neobejdou bez zábavné pyrotechniky. Policisté radí, jak bychom ji měli používat, aby to pro nás bylo bezpečné. Zde je několik rad, na které by každý, kdo se zábavnou pyrotechnikou bude zacházet, měl důsledně dbát: - vždy se důsledně seznámit s návodem na použití a tento bezpodmínečně dodržovat - pyrotechnické prostředky nikdy neupravovat a používat je v takovém stavu, v jakém jsme je zakoupili - prostředky zábavní pyrotechniky používat jen k určenému účelu - s prostředky zábavní pyrotechniky vždy zacházet jako s nebezpečným, výbušným materiálem - při používání prostředků zábavní pyrotechniky se vyvarovat nadměrného používání alkoholu - zvolit vhodné místo k použití pyrotechniky v souladu s instrukcemi v návodu k použití vždy na volném prostranství v dostatečné vzdálenosti od domů, zaparkovaných aut nebo kontejnerů - skladovat pyrotechniku v chladu a suchu mimo dosah dětí a nezpůsobilých osob - používat vhodné ochranné pomůcky - vyhnout se rizikové společnosti například opilých lidí manipulujících s pyrotechnikou - závadné pyrotechnické výrobky likvidovat dle doporučení výrobce (v případě selhání počkat 20 minut, poté umístit do nádoby s vodou na 24 hodin a následně zakopat do země) - vždy se přesvědčit, zda nedošlo k selhání některého z výrobků a zabránit tak možnému zneužití jinými osobami nebo dětmi - vždy dodržovat bezpečnou vzdálenost při odpalování - ochránit domácí zvířata před možnou újmou ze strany pyrotechnických výrobků - poučit své blízké, zejména děti o rizicích plynoucích z používání pyrotechnických výrobků.
Zobrazit více
