Pivovar Budvar uvařil rekordní množství piva
Nový rekord pivovaru Budvar. Objem vystaveného piva v pivovaru Budějovický Budvar včera překonal hranici 50 milionů hektolitrů. Tento objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů, což je téměř sedminásobek Černé věže. Při průměrném ročním průtoku řeky Vltavy v Českých Budějovicích by u Dlouhého mostu dosud vystavené budvarské pivo protékalo více než dva dny. Hranice 10 milionů hektolitrů byla překonána v roce 1959. Teprve 100 let po založení pivovaru v roce 1996 dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů. Během posledních deseti let se roční produkce pivovaru zvýšila o necelých 40%. Přes obrovský nárůst objemu výroby vaří Budějovický Budvar své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750tileté tradici vaření originálního Budějovického piva. Při výrobě piva používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích. I proto se naše pivo může pyšnit chráněným zeměpisným označením. Chráněné zeměpisné označení garantuje spotřebitelům skutečnou kvalitu, tedy to, že zakoupený produkt není levnou napodobeninou a že byl vyroben na konkrétním místě, z přesně definovaných surovin a předepsaným výrobním postupem. Pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě. V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar více než 1,6 milionu hl piva, což představuje meziroční nárůst o téměř 10%. Vyvezl asi 900 000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5% více. Na domácím trhu prodej vzrostl o devět procent a překročil 700 000 hektolitrů. Budějovický pivovar Budvar je celosvětově známým pivovarem a chloubou Českých Budějovic.
Kam dál?
Kraj nabídl, že odkoupí akcie letiště České Budějovice
Jihočeský kraj v úterý oficiálně nabídl městu České Budějovice, že odkoupí podíl ve společnosti, která se stará o chod letiště v Plané u Českých Budějovic. Město se zdráhá dál podporovat chod letiště, protože příspěvek Budějovic, který letos činí 25 milionů korun, by se měl příští rok zvednout na více než 70 milionů korun. Způsobů, jak se platbě vyhnout je více. Pro město by ale prodej podílu ve zmíněné akciové společnosti mohl být přijatelnou možností. Budějovice by mohly svůj podíl v akciovce kraji prodat. K návrhu by se teď měly vyjádřit politické kluby městského a krajského zastupitelstva. Otázkou ale zůstává cena. Třeba letos je příspěvek města na chod letiště 25 milionů korun. V hledání strategického partnera by mělo být jasněji do konce října. Zatím není jisté, jestli by šlo o případný pronájem areálu nebo nějakou formu podílu na vlastnictví českobudějovického letiště.
Zobrazit více
Nové semafory na Husově třídě v Českých Budějovicích
Přijde doba, kdy řidiči vyšší rychlostní stupeň nezařadí. Při cestě z centra města na budějovická sídliště totiž řidiče přibrzdí další semafory. Budějovičtí totiž naplánovali, že mezi zastávkami MHD u výstaviště vznikne nový světelný přechod pro chodce. Ještě před osazením světelné signalizace se jedna ze zastávek u výstaviště posune asi o 15 metrů. Několik let se také hovoří o záměru zřídit světelnou křižovatku jen pár desítek metrů odtud, v místě zvaném u kapličky. To aby auta mohla snáze najíždět z vedlejší silnice na Husovu třídu. Na zhruba sedm set metrů dlouhém úseku by tak byly už čtvery semafory. Signál na semaforů u přechodu mezi zastávkami nastavíme tak, aby semafor zbytečně nezdržoval dopravu, řekl jeden z navrhovatelů a připustil, že další semafory provoz pozdrží. Na druhou stranu se významně zvýší bezpečnost chodců. Ti jsou ohroženi hlavně na víceproudých komunikacích, mezi něž patří i zmíněný úsek Husovy třídy. Úpravy přechodu a posunutí zastávek by Budějovičtí rádi stihli ještě letos. Záviset bude ovšem na tom, kdy se kraj pustí do plánované opravy povrchu v této části Husovy třídy. Přetíženému dopravnímu uzlu pomohou i přímé odbočovací pruhy, jaké známe třeba z křižovatky Lidická a Mánesova. V plánu je i lávka pro pěší přes Dlouhou louku. Jedinou změnou tak zatím zůstane nový světelný přechod u výstaviště, s jehož vyznačením chce město počkat na zahájení rekonstrukce povrchu části Husovy třídy v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Na Sádkách a Ant. Sovy. Všechny uvedemé úpravy komunikací jsou ještě závislé na dadších jednáních, která budou v nejbližších dnech pokračovat. Občané se tak mohou těšit na další zvýšení bezpečnosti provozu.
Zobrazit více
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
