Pivovar Budvar uvařil rekordní množství piva
Nový rekord pivovaru Budvar. Objem vystaveného piva v pivovaru Budějovický Budvar včera překonal hranici 50 milionů hektolitrů. Tento objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů, což je téměř sedminásobek Černé věže. Při průměrném ročním průtoku řeky Vltavy v Českých Budějovicích by u Dlouhého mostu dosud vystavené budvarské pivo protékalo více než dva dny. Hranice 10 milionů hektolitrů byla překonána v roce 1959. Teprve 100 let po založení pivovaru v roce 1996 dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů. Během posledních deseti let se roční produkce pivovaru zvýšila o necelých 40%. Přes obrovský nárůst objemu výroby vaří Budějovický Budvar své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750tileté tradici vaření originálního Budějovického piva. Při výrobě piva používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích. I proto se naše pivo může pyšnit chráněným zeměpisným označením. Chráněné zeměpisné označení garantuje spotřebitelům skutečnou kvalitu, tedy to, že zakoupený produkt není levnou napodobeninou a že byl vyroben na konkrétním místě, z přesně definovaných surovin a předepsaným výrobním postupem. Pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě. V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar více než 1,6 milionu hl piva, což představuje meziroční nárůst o téměř 10%. Vyvezl asi 900 000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5% více. Na domácím trhu prodej vzrostl o devět procent a překročil 700 000 hektolitrů. Budějovický pivovar Budvar je celosvětově známým pivovarem a chloubou Českých Budějovic.
Kam dál?
V Budvaru končí ředitel p. Boček
Z místa ředitele podniku Budějovický Budvar odchází Jiří Boček, když odeslal ministru zemědělství dopis, v němž oznámil svou rezignaci ke konci letošního roku. Mohu potvrdit, že pan Boček odeslal ministru zemědělství České republiky dopis, ve kterém oznamuje svůj odchod z funkce ředitele podniku k 31. 12. 2016. Jiří Boček je v čele pivovaru od roku 1991. V pivovaru pracoval ale už v letech 1972 až 1973, a to v rámci praxe při studiu Středního odborného učiliště pivovarského v Českých Budějovicích. Po absolvování střední průmyslové školy a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se do Budvaru vrátil jako technolog a mistr varen, v letech 1985 až 1991 zde působil jako podsládek a mistr varen. Jiří Boček obdržel minulý týden od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, konkrétně Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti. Letos obdržel i Výroční cenu České a pivovarnické akademie za rok 2015. Když jsem si položil otázku, proč jsme jako firma po čtvrt století od revoluce v tak dobrém stavu, tak jsem došel k několika základním bodům. Za prvé jsme i přes všechny změny stále věřili v naši značku. Dále jsme nepřestali věřit v kvalitu našich produktů. Nezahodili jsme originalitu budějovického piva. Naučili jsme se také věřit svým schopnostem. Naše firma je trochu odlišná tím, že řada lidí zde pracuje většinu svého života. Na těchto lidech oceňuji schopnost se dále rozvíjet. Toto je pohled ředitele Jiřího Bočka na Budějovický Budvar.
Zobrazit více
Omezení Krajinské ulice v Českých Budějovicích
S částečným omezením musejí v příštích měsících počítat jak českobudějovičtí řidiči, ale také chodci. Oprav se totiž dočká jedna z dominant Krajinské ulice, budova, v níž sídlí Komerční banka. Důvodem je kontrola stavu fasády a soch na budově, informovala o rekonstrukci tisková mluvčí radnice. Současně s tím také doplnila, že by celková rekonstrukce budovy Komerční banky měla trvat od února do června 2016. Kromě omezení v Krajinské ulici si oprava budovy Komerční banky vyžádá jistá opatření také v Hroznové ulici. Na přechodnou úpravu provozu v ulicích Krajinská a Hroznová bude upozorňovat dopravní značení. Provoz v Krajinské ulici ale toto omezení zcela neomezí. Komerční banka je jistě dominantou středu města České Budějovice a město jako majitel objektu má zájem tuto nemovitost zachovat v udržovaném stavu.
Zobrazit více
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
