Kašna Samsona bude obklopena nevšední stěnou
Neobvyklý způsob, jak přimět obyvatele Českých Budějovic, aby si více všímali památek ve městě, zvolili organizátoři výstavy Vnímání. Autor projektu, pražský architekt Jan Šépka, si od záměru slibuje, že se lidé více zamyslí nad tím, co pro ně dominanta náměstí znamená. Kruhový prostor kašnu přibližně na měsíc oddělí od zbytku náměstí. Bude tak působit jako šperk v galerii. Přes sedm metrů vysoká stěna s průměrem asi 22 metrů vznikne z dřevěných nelakovaných trámů a černé stavební překližky. Vnitřní část kruhu kolem kašny vyplní bílá látka. Stěna výhled na kašnu nezakryje zájemcům docela. Ti, kteří ji budou chtít vidět, ovšem musejí vejít do Domu umění vedle Galerie Dvořák. Z oken domu povede ke kašně dřevěná lávka pro pěší. Dopravu to nijak neomezí, auta pod lávkou projedou. Netradiční záměr již posvětili českobudějovičtí radní. Náměstek primátora pro kulturu Jaromír Talíř poznamenal, že jde jistě o kontroverzní počin, který ale město zviditelní. Proti nejsou ani památkáři, splní-li autoři projektu dané podmínky. Více než rok poté, co hokejoví fanoušci před zahájením boje o postup do extraligy oblékli sochu Samsona do dresu Motoru, se chystá další kontroverzní projekt související se Samsonovou kašnou. Obklopit ji má obří dřevěná stěna vyplněná bílou látkou. Dominantu náměstí tak v plné kráse uvidí jen ti, kteří k ní přijdou po provizorní lávce vedoucí z Domu umění.Projekt Vnímání je zamyšlením nad tím, co pokládáme za důležitou součást veřejného prostoru a jak vnímáme skryté prostory, které nám poskytují kulturní vyžití. Samsonova kašna umístěná na náměstí představuje významnou památku a dominantu města. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme jen mimoděk. Projekt je výtvarnou instalací, která může mít paralelu k některým podobným počinům zahraničních osobností, jako je Christo a okruh pařížských Nových realistů. Těmto umělcům se zdařil jejich záměr přenést umění z muzeí a galerií do městského prostoru a přírody. Vzhledem k proporcím svých projektů a jejich společenské atraktivitě zprostředkovali nenásilně svůj umělecký názor množství lidí, což je i naším záměrem. Toto zviditelnění kašny zajisté přispěje k přilákání velkého množství lidí na českobudějovické náměstí. Projekty tohoto typu jsou a budou přínosem pro každé město.
Kam dál?
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
JIhočeši umírají kvůli chřipce
Krutou daň si vybírá chřipková epidemie na jihu Čech. V uplynulém týdnu si vyžádala další čtyři oběti na životech. Jak upřesnila vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Jitka Luňáčková, ve všech případech se jednalo o starší pacientky českobudějovické nemocnice, které se léčily s jinou chronickou chorobou srdce, plic nebo onkologickým onemocněním a chřipka jim způsobila závažné komplikace. Celkem zemřelo v souvislosti s chřipkou už pět lidí, úmrtí starší ženy jsme za podobných okolností zaznamenali již minulý týden. Od začátku epidemie evidujeme šestnáct závažných případů chřipky, pacienti museli být hospitalizovaní na odděleních ARO, jednotkách intenzivní péče nebo jiných odděleních nemocnic. Stále vysoké zůstávají i počty nemocných v domácím ošetření. Relativní nemocnost v kraji je 2200 případů na sto tisíc obyvatel. V tomto týdnu sice poklesl počet akutních respiračních infekcí zejména mezi dětmi a mladými lidmi. Zlepšení situace by mohly přinést jarní prázdniny, virus se nebude moci šířit ve školních kolektivech," odhaduje epidemioložka. Například ve škole v Kamenném Újezdě si ale nákaza vynutila chřipkové prázdniny. „Museli jsme na tři dny omezit provoz na druhém stupni, kde onemocnělo asi 44 procent žáků a pět učitelů. Ostatní děti mohly buď zůstat doma, nebo přijít do školního klubu. Druhou možnost ale nikdo nevyužil," uvedl ředitel školy Roman Rozkošný. Uzavřená pro návštěvy je stále budějovická nemocnice.
Zobrazit více
Budějovickou dálnici čeká změna
Pokračuje příprava dálničního spojení jižních Čech. Staví se na trase od Veselí nad Lužnicí po České Budějovice a připravuje se i obchvat města. Stále ale zůstává několik nevyřešených otazníků, které mohou realizaci vytoužené komunikace citelně přibrzdit. Výrazně třeba pokročily práce na úseku Borek Úsilné. Už je na mostě přes potok Kyselá voda v současnosti dokončena celá pravá strana. Nyní pracujeme na mostních římsách. Na levé straně bude ještě dobetonováno poslední, čtvrté pole a most bude dokončen. I zde budeme poté pracovat na mostních římsách,příká vedoucí stavby. V nejbližší době slibuje Ředitelství silnic a dálnic České republiky také zahájit přeložky inženýrských sítí a další přípravné práce na úseku Ševětín Borek, který se jediný mezi Veselím nad Lužnicí a Úsilným ještě nestaví. A do finále spějí výkupy pozemků pro úsek dálnice D3 u Českých Budějovic. Z trasy, jež se má stát obchvatem krajského města, už je jenom kolem deseti procent vlastníků, se kterými ještě ŘSD neukončilo jednání. Na druhou stranu se ale má měnit podoba sjezdů u Českých Budějovic. Spolupráce soukromého sektoru a státu možná přijde v úvahu, pokud se týká dálnice D3, respektive jejího pokračování na jih od Českých Budějovic. Pokud by se stavby nepodařilo zahájit do roku 2020, kdy končí současné období evropských dotací, zůstala by otázka na bedrech českého státu. A ten by možná mohl sáhnout i po projektu spolupráce se soukromníky, kteří by dálnici postavili a udržovali, ale také za to inkasovali mýtné. Vedení resortu je ale pokud se týká nejbližšího výhledu na financování dálnic optimistické. Několik úseků dálnice D3 Úsilné Hodějovice a Hodějovice Třebonín, což by bylo necelých 20 kilometrů komunikace směrem k rakouské hranici. V roce 2017 chce resort dopravy začít stavět celkově dalších 140 km dálnic, což by byl dvojnásobek oproti letošku. Někteří odborníci ale upozorňují, že jde spíše o optimistickou variantu. Ne všude jsou třeba k dispozici potřebné pozemky. A často ještě nezačala ani výběrová. Stačí přitom jen jediné odvolání a původní časové odhady se mohou zcela zbortit. Ukázalo se to nedávno třeba na úseku Borek Úsilné, kde spory ve výběrovém řízení protáhly vyhlášení vítěze o neuvěřitelné tři roky. V jižních Čechách jsou pak pro budoucnost otazníkem třeba už zmíněné nové posudky vlivu staveb na životní prostředí. Budou se zpracovávat nejméně rok nebo déle. A pak bude nutné projít celým kolečkem dalších řízení. A komplikace mohou nastat i tam, kde je již projekt připraven. Třeba u Českých Budějovic se nedávno redukoval počet sjezdů z dálnice. A ty zbylé by měly dostat jinou podobu. Zaberou pravděpodobně více místa při jednodušší konstrukci. Bude to ovšem vyžadovat příslušnou změnu v rámci územního řízení. V každém případě čeká dostavbu dálnice ještě mnoho složitých jednání, která se mohou táhnout poměrně dlouho. O dalším průběhu stavby budeme občany průběžně informovat.
Zobrazit více
