Budějovickou dálnici čeká změna
Pokračuje příprava dálničního spojení jižních Čech. Staví se na trase od Veselí nad Lužnicí po České Budějovice a připravuje se i obchvat města. Stále ale zůstává několik nevyřešených otazníků, které mohou realizaci vytoužené komunikace citelně přibrzdit. Výrazně třeba pokročily práce na úseku Borek Úsilné. Už je na mostě přes potok Kyselá voda v současnosti dokončena celá pravá strana. Nyní pracujeme na mostních římsách. Na levé straně bude ještě dobetonováno poslední, čtvrté pole a most bude dokončen. I zde budeme poté pracovat na mostních římsách,příká vedoucí stavby. V nejbližší době slibuje Ředitelství silnic a dálnic České republiky také zahájit přeložky inženýrských sítí a další přípravné práce na úseku Ševětín Borek, který se jediný mezi Veselím nad Lužnicí a Úsilným ještě nestaví. A do finále spějí výkupy pozemků pro úsek dálnice D3 u Českých Budějovic. Z trasy, jež se má stát obchvatem krajského města, už je jenom kolem deseti procent vlastníků, se kterými ještě ŘSD neukončilo jednání. Na druhou stranu se ale má měnit podoba sjezdů u Českých Budějovic. Spolupráce soukromého sektoru a státu možná přijde v úvahu, pokud se týká dálnice D3, respektive jejího pokračování na jih od Českých Budějovic. Pokud by se stavby nepodařilo zahájit do roku 2020, kdy končí současné období evropských dotací, zůstala by otázka na bedrech českého státu. A ten by možná mohl sáhnout i po projektu spolupráce se soukromníky, kteří by dálnici postavili a udržovali, ale také za to inkasovali mýtné. Vedení resortu je ale pokud se týká nejbližšího výhledu na financování dálnic optimistické. Několik úseků dálnice D3 Úsilné Hodějovice a Hodějovice Třebonín, což by bylo necelých 20 kilometrů komunikace směrem k rakouské hranici. V roce 2017 chce resort dopravy začít stavět celkově dalších 140 km dálnic, což by byl dvojnásobek oproti letošku. Někteří odborníci ale upozorňují, že jde spíše o optimistickou variantu. Ne všude jsou třeba k dispozici potřebné pozemky. A často ještě nezačala ani výběrová. Stačí přitom jen jediné odvolání a původní časové odhady se mohou zcela zbortit. Ukázalo se to nedávno třeba na úseku Borek Úsilné, kde spory ve výběrovém řízení protáhly vyhlášení vítěze o neuvěřitelné tři roky. V jižních Čechách jsou pak pro budoucnost otazníkem třeba už zmíněné nové posudky vlivu staveb na životní prostředí. Budou se zpracovávat nejméně rok nebo déle. A pak bude nutné projít celým kolečkem dalších řízení. A komplikace mohou nastat i tam, kde je již projekt připraven. Třeba u Českých Budějovic se nedávno redukoval počet sjezdů z dálnice. A ty zbylé by měly dostat jinou podobu. Zaberou pravděpodobně více místa při jednodušší konstrukci. Bude to ovšem vyžadovat příslušnou změnu v rámci územního řízení. V každém případě čeká dostavbu dálnice ještě mnoho složitých jednání, která se mohou táhnout poměrně dlouho. O dalším průběhu stavby budeme občany průběžně informovat.
Kam dál?
Omezení Krajinské ulice v Českých Budějovicích
S částečným omezením musejí v příštích měsících počítat jak českobudějovičtí řidiči, ale také chodci. Oprav se totiž dočká jedna z dominant Krajinské ulice, budova, v níž sídlí Komerční banka. Důvodem je kontrola stavu fasády a soch na budově, informovala o rekonstrukci tisková mluvčí radnice. Současně s tím také doplnila, že by celková rekonstrukce budovy Komerční banky měla trvat od února do června 2016. Kromě omezení v Krajinské ulici si oprava budovy Komerční banky vyžádá jistá opatření také v Hroznové ulici. Na přechodnou úpravu provozu v ulicích Krajinská a Hroznová bude upozorňovat dopravní značení. Provoz v Krajinské ulici ale toto omezení zcela neomezí. Komerční banka je jistě dominantou středu města České Budějovice a město jako majitel objektu má zájem tuto nemovitost zachovat v udržovaném stavu.
Zobrazit více
Jihočeským restauracím schází zahraniční hosté
Provozovatelé restaurací pomalu zahajují sezonu po nucené koronavirové pauze. V jejich provozech zatím zaznívá především čeština, ubylo zahraničních hostů. Lidé jsou opatrnější, dodržují hygienická opatření, nevyhledávají dav. Za své peníze žádají vyšší standard. I přes to jsme za každého z hostů rádi, řekl jeden z provozovatelů jedné z nejznámějších restaurací v Českých Budějovicích.
Zobrazit více
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
