Motor České Budějovice opět posílí své řady
Další posila pro hokejový Motor. Prozatím přicházela do týmu především zkušenost. Dvacetiletý talentovaný forvard přichází z Liberce jako velký příslib do budoucna. Josef Mikyska, šikovný útočník pochází ze severočeského Frýdlantu, hokejově vyrostl zejména v liberecké mládežnické líhni. Od čtrnácti už hrál za starší dorost a v této kategorii byl později i druhým nejproduktivnějším hráčem celé extraligy. Na část sezony 2011 – 12 si odskočil i do nadnárodní MHL, kde hájil barvy Tatranských Vlků ze Spišské Nové Vsi, tehdejší líhně týmu KHL z Popradu. Po návratu se zapojil i do přípravy libereckého A týmu, ale v něm dostal šanci pouze v uplynulé sezoně, kdy zasáhl do šesti duelů play out a jednoho zápasu Ligy mistrů. Jinak ale působil převážně na farmě v Benátkách, kde se mu velice dařilo, vždyť ve dvaceti letech dokázal nastřádat v uplynulé sezoně úctyhodných 44 kanadských bodů. Řádně trápil i českobudějovické protihráče v semifinále play off první ligy, kde si ho hodně všímalo i vedení Motoru. „Je to hráč velmi šikovný na puku, s dobrým čtením hry a přes svou subtilní postavu je velmi odolný v osobních soubojích a je použitelný i do přesilovky. Proto jsme o něj projevili zájem a pokud se naše předpoklady potvrdí a Mikyska do našeho mužstva zapadne, jsme s Libercem domluveni na jeho případném přestupu," odhaluje pozadí příchodu nové posily generální manažer klubu Stanislav Bednařík. Mikyska se na jihu Čech představí jako člen Motoru poprvé v pondělí, kdy mužstvo zahájí letní přípravu na další sezonu. Předpokládáme, že tento talentovaný mladík splní naše představy, citelně doplní mužstvo a bude platnou oporou v příští sezoně.
Where now?
Běželi marathón za prémii 70000,- Kč
Absolvovali velkou tréninkovou dávku aby pomohli dobré věci. Motocykloví závodníci bratři Smržové nechyběli ve startovní poli Mattoni půlmaratonu. Zatímco mladší Matěj stlačil svůj čas pod dvě hodiny, starší Jakub zůstal těsně nad touto hranicí. „Bylo velké horko, ale jinak se běželo relativně dobře. Původně měli v plánu, že poběží s bratrem společně. „Mates je geneticky pro vytrvalostní běh vybavený lépe než já. Já funguji v trochu jiném režimu. Přesto jsem se snažil držet s ním, ale po pěti kilometrech jsem toho měl opravdu plné kecky. Člověk by měl běžet svým tempem, ale dav vás strhne, takže běžíte relativně rychle, aniž byste si to sám uvědomil," vrací se k sobotě starší z bratrské dvojice. „Nakonec jsem se závodem spíše protrápil. Přesto to byl skvělý zážitek," ujistí. Pro oba bratry se jednalo o premiérový půlmaraton. A bez nějakého speciálního tréninku. „Je fakt, že jsem se dostal do nouzového režimu. Hlavně, že jsme to přežili. Rozhodně je to zkušenost pro příště. Přece jen jednadvacet kilometrů není úplně málo. V tréninku běháme deset až dvanáct kilometrů, což je pro náš sport nejvhodnější," vysvětluje. Skvělá prý byla atmosféra závodu. „To bylo super," přikývne. „Určitě stojí za to si půlmaraton vyzkoušet. Kolem celé trati stojí lidé a fandí bez ohledu na to komu. K tomu samozřejmě spousta známých. I po organizační stránce bylo všechno zvládnuté. Jenom si někteří lidé stěžovali, že bylo město uzavřené pro běžný provoz. Ale to je zbytečné komentovat. Podobná akce je jednou za rok a všichni o ní věděli dopředu. Účast bratří Smržových na půlmaratonu pomohla také postiženým dětem v Centru Bazalka, jehož jsou patrony. „Když už jsme se do účasti do půlmaratonu nechali uvrtat, tak jsme se rozhodli, že poběžíme pro Bazalku," říká Jakub. Od slov byl jako vždy v podání bratrské dvojice jen malý krůček k činům. Založili jsme webové stránky Běžímpro. Oslovili jsme také všechny naše dlouholeté partnery a téměř všichni přispěli. Druhou variantou jak pomoci, byla samotná účast v půlmaratonu. Každý mohl zaplatit nějaké peníze navíc, než bylo stanovené startovné, které šly právě na Bazalku. Za ně dostal tričko plus dárky, které vyrobily děti v Bazalce. Akce se nakonec neminula výsledkem. Vybralo se něco přes sedmdesát tisíc korun. To jsme vůbec nečekali, protože celý projekt se rozběhl pouze nějaké tři čtyři týdny před startem závodu. Byli jsme moc rádi, že to takhle dopadlo, netajil Jakub Smrž velkou spokojenost, že jejich účast v závodě nakonec přinesla dětem z Centra Bazalka tak velkou sumu. Webové stránky Běžímpro budou fungovat i nadále. „Budou sdružovat lidi, kteří chtějí běhat pro kohokoliv. Nemusí to být jen pro Bazalku. Když bude chtít někdo odběhnout závod pro koho chce, tak se začlení do projektu. Na stránkách budou uvedeni všichni partneři, kteří pomohli. A je jedno komu," zdůrazní. Zatímco účast na půlmaratonu ve spojení s charitativní akcí Jakuba Smrže potěšila, jeho závodní sezona zatím tak úspěšná není. V mezinárodním mistrovství Velké Británie superbiků je po třech závodních bez bodového zisku. „Motorka funguje, já celkem taky, jsme i docela rychlí. Vždycky se ale něco pokazí. Tak tragický začátek sezony nepamatuji. Rozhodně však nehází flintu do žita. „V přípravě jsem udělal maximum a teď na sobě pracuji o to víc. Snad výsledky přijdou. Tým, já i motorka na to určitě máme, říká Jakub Smrž a věří v úspěšnou motocyklovou sezonu.
Show more
V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Show more
Poslední repríza oblíbené inscenace
Derniéra oblíbené inscenace Muž sedmi sester inspirované románem Helimadoe Jaroslava Havlíčka odstartuje v pondělí 30. dubna první ročník festivalu SONDA, který představí to nejlepší z Jihočeského divadla. Jedná se zároveň o stou reprízu. Erotickou grotesku režírovanou dvojicí Martinem Glaserem a Olgou Šubrtovou, která měla premiéru 6. května 2005, do předposledního představení vidělo 24 222 diváků. Hlavní postavu Škvora, který musí svést za sedm dní sedm sester různého věku a stát se hrdinou party, hrál po celých třináct Ondřej Veselý. Ženské role byly přeobsazené. V roli Lídy vystřídala Taťánu Kupcovou Tereza Vítů, Zdenu Dany Verzichové hraje Lucie Valenová, Petra Hobzová převzala Boženu Dany Peškové, která nyní ztvárňuje po Jaroslavě Červenkové Terezu.
Show more
