Noční půlmarathón v Českých Budějovicích
Kvalitní sportovní oblečení potřebovali v sobotu nadšení sportovci, kteří se zúčastnili běžeckého závodu Night Run. K jejich povinnému vybavení totiž patřily i čelovky. Závod se totiž běžel až večer, takže si přes tisíc běžců mohlo vychutnat neopakovatelnou atmosféru večerních Českých Budějovic. Pro běžce byly připraveny hned dvě trasy – deseti a pětikilometrová. Do závodu se mohly zapojit také děti. Právě dětem patřilo sobotní odpoledne na náměstí Přemysla Otakara II. Pro běžce do patnácti let byly připraveny různě dlouhé trasy kolem celého náměstí. Zatímco ti nejmenší oběhli náměstí pouze jednou, starší běžci kolem něj kroužili déle. Nejdřív jsme se zapojili do příprav před závodem – sestavovali jsme zábrany, pomáhali stavět stany, značili jsme trasu a tak podobně. Při závodu jsme pak na svých stanovištích hlídali samotnou trať. Bylo třeba navádět závodníky, ale i dohlížet, aby se jim do cesty nepletli diváci a chodci, popsala přípravy patnáctiletá běžkyně z Českých Budějovic a doplnila, že to pro ni byla úplně nová zkušenost. Dostala jsem se k tomu náhodou, na internetu jsem si všimla, že se shánějí dobrovolníci, tak jsem se přihlásila. Jsem ráda, že jsem se zapojila, moc mě to bavilo, shrnula své sobotní zážitky studentka. Závod si chtěl vyzkoušet také Tomáš Dvořák z Českých Budějovic. Nakonec se ale na startovní čáru postavit nemohl. Původně jsem chtěl běžet, ale před dvěma týdny jsem si zranil kotník. A po jedné noze bych asi nezvládl ani dětskou trasu kolem náměstí. Docela mě to mrzí. Vím, že když člověk běží takový závod, tak je to úplně jiný pocit, než když běhá sám. Mám takové akce rád, tak jsem se alespoň přišel podívat a fandit ostatním. Někde v tom davu poběží moji dva spolužáci ze střední školy, dodal student, který by si příští rok rád zaběhl i půlmaraton. Na startu závodu se sešli nejen pravidelní běžci, ale i ti, kteří se rozhodli to prostě zkusit a dokázat si, že na to mají. Domluvil jsem se s kolegyní z práce. Já doufám, že se mi deset kilometrů podaří zaběhnout do padesáti minut, přál si před závodem dvacetiletý Roman z Českých Budějovic. Začal jsem běhat teprve před měsícem. Trénoval jsem obden, ze začátku jsem chodil běhat ráno, teď před závodem jsem běhal hlavně večer. Deset kilometrů jsem ale zatím běžel jen jednou. Už teď ale vím jedno. Přítí rok se opět tohoto závodu zúčastním. Zajisté bude tato sportovní akce lákadlem a motivací trénovat pro další lidi, ktrří chtějí být na startu příštího ročníku.
Where now?
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Show more
Radnice plánuje novou lávku přes Vltavu
U TJ Meteor by lávka navázala na cyklostezku, která už podél pravého břehu řeky vede a v budoucnu by nabídla pohodlnější spojení pro cyklisty směrem na Litvínovice, Planou nebo Homole. Na projekt jsme nyní dostali od Nadace Jihočeské cyklostezky příspěvek 500 000 korun. Podmínkou je, že projekt bude zpracován do konce příštího roku, uvedl náměstek primátora Ivo Moravec. Záměr je zatím ve fázi příprav. Město čeká ještě celý proces stavebního řízení a další kroky. Realizaci samotné lávky proto Ivo Moravec odhadl nejdříve na rok 2017, ale věří, že do roku 2018 by mohla začít cyklistům i pěším sloužit.
Show more
V Českých Budějovicích bude nová pěší zóna
Zanedlouho dojdou lidé z Lannovy třídy až na hlavní náměstí a to bez vyhýbání se autům. Ve čtvrt kilometru dlouhé Kanovnické ulici, jež v centru Budějovic spojuje frekventovanou Lannovu třídu s náměstím Přemysla Otakara II., se možná už za dva roky přestanou lidé tísnit na chodnících. Budějovičtí už zahájili jednání o tom, že v uličce, kde z úzkých chodníků musejí obyvatelé a návštěvníci města často do vozovky mezi auta, by vznikla pěší zóna. Na rohu ulic Kanovnická a U Černé věže totiž stojí katedrála sv. Mikuláše, přičemž pozemky v jejím okolí vlastní Děkanství u sv. Mikuláše. František Konečný naznačil, že podle výsledků jednání by vzniku pěší zóny v Kanovnické nemělo nic bránit. „Bavili jsme se i o tom, že by z Kanovnické zmizela parkovací stání – tedy jak ta u chodníku provozovaná městem, tak i před katedrálou," řekl František Konečný s tím, že město by se s biskupstvím dohodlo na zřízení náhradních parkovacích míst v jiné lokalitě. S myšlenkou, že by pěší zóna vznikla i v sousední ulici U Černé věže, kde je hlavní vstup do katedrály, českobudějovický biskup souhlasí jen za určitých podmínek. „V katedrále se konají bohoslužby, koncerty, svatby a jiné události, z čehož plynou určité potřeby. Jako je například obslužnost katedrály," zdůvodnil Vlastimil Kročil svůj postoj. Zdůraznil, že o záměru zřízení pěší zóny se povedou další jednání. Tato myšlenka a její realizace jistě v budoucnu potěší mnohé pěší pohybující se v krásném centru Českých Budějovic.
Show more
