Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Where now?
Přemostění v Českých Budějovicích
Se silnicí přes řeku počítá změna územního plánu v Českých Budějovicích. Souhlas jí dala rada města. Pokud bude s návrhem souhlasit i zastupitelstvo, nedaleko nemocnice by mohl vyrůst nový most. Sloužit bude nejen pro pěší a cyklisty, jak připouštějí dosavadní pravidla, ale i pro automobily. Problémy při letní rekonstrukci Litvínovického mostu ukázaly, že město potřebuje další přemostění Vltavy. Podle plánu by město mohlo propojit ulici Schneidera s kruhovým objezdem u Litvínovic. Na rozdíl od dřívějších plánů radnice tentokrát nepočítá ani s propojením nového mostu dál ke čtyřdvorským sídlištím, ani se stavbou spojnice Lidické třídy a Novohradské ulice přes Malý jez. Právě takové záměry byly před pěti lety důvodem masivních protestů obyvatel města. Záměrem je změnit současnou lávku pro pěší a cyklisty v most, který by byl i pro auta. Sdružení pořádá již přes šest let osvětové akce, besedy a přednášky ve prospěch alternativních způsobů dopravy. Nový most by přivedl více automobilů do další části města. České Budějovice jsou už jen krůček od zahlcení automobily. V některých evropských zemích jsou dopravní koncepty postavené na jiných základech, třeba s výrazně posílenou pozicí cyklodopravy. Právě posílení cyklodopravy by mělo být pro České Budějovice velkým přínosem, protože právě zde mnoho lidí využívá k dopravě jízdní kolo.
Show more
V Českých Budějovicích bude nová pěší zóna
Zanedlouho dojdou lidé z Lannovy třídy až na hlavní náměstí a to bez vyhýbání se autům. Ve čtvrt kilometru dlouhé Kanovnické ulici, jež v centru Budějovic spojuje frekventovanou Lannovu třídu s náměstím Přemysla Otakara II., se možná už za dva roky přestanou lidé tísnit na chodnících. Budějovičtí už zahájili jednání o tom, že v uličce, kde z úzkých chodníků musejí obyvatelé a návštěvníci města často do vozovky mezi auta, by vznikla pěší zóna. Na rohu ulic Kanovnická a U Černé věže totiž stojí katedrála sv. Mikuláše, přičemž pozemky v jejím okolí vlastní Děkanství u sv. Mikuláše. František Konečný naznačil, že podle výsledků jednání by vzniku pěší zóny v Kanovnické nemělo nic bránit. „Bavili jsme se i o tom, že by z Kanovnické zmizela parkovací stání – tedy jak ta u chodníku provozovaná městem, tak i před katedrálou," řekl František Konečný s tím, že město by se s biskupstvím dohodlo na zřízení náhradních parkovacích míst v jiné lokalitě. S myšlenkou, že by pěší zóna vznikla i v sousední ulici U Černé věže, kde je hlavní vstup do katedrály, českobudějovický biskup souhlasí jen za určitých podmínek. „V katedrále se konají bohoslužby, koncerty, svatby a jiné události, z čehož plynou určité potřeby. Jako je například obslužnost katedrály," zdůvodnil Vlastimil Kročil svůj postoj. Zdůraznil, že o záměru zřízení pěší zóny se povedou další jednání. Tato myšlenka a její realizace jistě v budoucnu potěší mnohé pěší pohybující se v krásném centru Českých Budějovic.
Show more
Pivovar Budvar uvařil rekordní množství piva
Nový rekord pivovaru Budvar. Objem vystaveného piva v pivovaru Budějovický Budvar včera překonal hranici 50 milionů hektolitrů. Tento objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů, což je téměř sedminásobek Černé věže. Při průměrném ročním průtoku řeky Vltavy v Českých Budějovicích by u Dlouhého mostu dosud vystavené budvarské pivo protékalo více než dva dny. Hranice 10 milionů hektolitrů byla překonána v roce 1959. Teprve 100 let po založení pivovaru v roce 1996 dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů. Během posledních deseti let se roční produkce pivovaru zvýšila o necelých 40%. Přes obrovský nárůst objemu výroby vaří Budějovický Budvar své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750tileté tradici vaření originálního Budějovického piva. Při výrobě piva používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích. I proto se naše pivo může pyšnit chráněným zeměpisným označením. Chráněné zeměpisné označení garantuje spotřebitelům skutečnou kvalitu, tedy to, že zakoupený produkt není levnou napodobeninou a že byl vyroben na konkrétním místě, z přesně definovaných surovin a předepsaným výrobním postupem. Pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě. V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar více než 1,6 milionu hl piva, což představuje meziroční nárůst o téměř 10%. Vyvezl asi 900 000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5% více. Na domácím trhu prodej vzrostl o devět procent a překročil 700 000 hektolitrů. Budějovický pivovar Budvar je celosvětově známým pivovarem a chloubou Českých Budějovic.
Show more
