Kašna Samsona bude obklopena nevšední stěnou
Neobvyklý způsob, jak přimět obyvatele Českých Budějovic, aby si více všímali památek ve městě, zvolili organizátoři výstavy Vnímání. Autor projektu, pražský architekt Jan Šépka, si od záměru slibuje, že se lidé více zamyslí nad tím, co pro ně dominanta náměstí znamená. Kruhový prostor kašnu přibližně na měsíc oddělí od zbytku náměstí. Bude tak působit jako šperk v galerii. Přes sedm metrů vysoká stěna s průměrem asi 22 metrů vznikne z dřevěných nelakovaných trámů a černé stavební překližky. Vnitřní část kruhu kolem kašny vyplní bílá látka. Stěna výhled na kašnu nezakryje zájemcům docela. Ti, kteří ji budou chtít vidět, ovšem musejí vejít do Domu umění vedle Galerie Dvořák. Z oken domu povede ke kašně dřevěná lávka pro pěší. Dopravu to nijak neomezí, auta pod lávkou projedou. Netradiční záměr již posvětili českobudějovičtí radní. Náměstek primátora pro kulturu Jaromír Talíř poznamenal, že jde jistě o kontroverzní počin, který ale město zviditelní. Proti nejsou ani památkáři, splní-li autoři projektu dané podmínky. Více než rok poté, co hokejoví fanoušci před zahájením boje o postup do extraligy oblékli sochu Samsona do dresu Motoru, se chystá další kontroverzní projekt související se Samsonovou kašnou. Obklopit ji má obří dřevěná stěna vyplněná bílou látkou. Dominantu náměstí tak v plné kráse uvidí jen ti, kteří k ní přijdou po provizorní lávce vedoucí z Domu umění.Projekt Vnímání je zamyšlením nad tím, co pokládáme za důležitou součást veřejného prostoru a jak vnímáme skryté prostory, které nám poskytují kulturní vyžití. Samsonova kašna umístěná na náměstí představuje významnou památku a dominantu města. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme jen mimoděk. Projekt je výtvarnou instalací, která může mít paralelu k některým podobným počinům zahraničních osobností, jako je Christo a okruh pařížských Nových realistů. Těmto umělcům se zdařil jejich záměr přenést umění z muzeí a galerií do městského prostoru a přírody. Vzhledem k proporcím svých projektů a jejich společenské atraktivitě zprostředkovali nenásilně svůj umělecký názor množství lidí, což je i naším záměrem. Toto zviditelnění kašny zajisté přispěje k přilákání velkého množství lidí na českobudějovické náměstí. Projekty tohoto typu jsou a budou přínosem pro každé město.
Where now?
Martin Finek čekal na lepší umístění
Minulou sezonu musel kvůli zlomenině stehenní kosti vynechat. Letos už je ale motokrosař Martin Finek fit a prohání českou špičku ve třídě MX1, do které přestoupil. Do letošního mezinárodního mistrovství republiky v Pacově vtrhl jako uragán. V první jízdě po startu vodil celé nabité jezdecké pole a nakonec projel cílem na lichotivé páté příčce. Ve druhé rozjížďce dojel devátý. Druhý závod v neděli v Kramolíně už mu tolik nevyšel. V jednotlivých jízdách dojel desátý a jedenáctý, což znamenalo jedenáctou příčku v celkovém hodnocení závodu. V kvalifikaci jsem byl desátý, což nebylo špatné. Do desítky je to vždycky dobré. Samotné boje o body už mu ale moc radosti nepřinesly. V první jízdě se mi nepovedl start. Ve druhé jsem odstartoval lépe, ale narazil do mě jeden ze soupeřů. Musel jsem zastavit a mezitím mi všichni ujeli. Špička je hodně vyrovnaná. Na trati těm rychlým klukům stačím, samozřejmě až na tu úplnou špičku. Ta jede rychleji. Ale když se povede start, tak jsem schopen zajet do pátého místa. Start je v motokrosu alfou a omegou úspěchu. Naposledy na mistrovství Rakouska se mi starty dařily. Nevím, co se stalo teď v Kramolíně. Jestli jsem neměl dobrou startovní reakci. V Kramolíně je mimořádně rychlá trať, na které záleží na startu ještě více než jinde a ztráta se pak jen těžko dohání. Na rychlé trati jsou závody vždycky vyrovnanější. Na velké motorce se jede dobře. Náš mistrák se ale opravdu zvedl. První desítka jede velice rychle. Po roční pauze už Jihočech cítí, že se dostává zase do někdejší formy. Přibrzdil mě krajský přebor v Netolicích, kde jsem si při pádu docela natloukl. O víkendu čeká Finka mezinárodní mistrovství Německa v Aichwaldu, domácí šampionát pokračuje 10. července v Petrovicích.
Show more
Nové semafory na Husově třídě v Českých Budějovicích
Přijde doba, kdy řidiči vyšší rychlostní stupeň nezařadí. Při cestě z centra města na budějovická sídliště totiž řidiče přibrzdí další semafory. Budějovičtí totiž naplánovali, že mezi zastávkami MHD u výstaviště vznikne nový světelný přechod pro chodce. Ještě před osazením světelné signalizace se jedna ze zastávek u výstaviště posune asi o 15 metrů. Několik let se také hovoří o záměru zřídit světelnou křižovatku jen pár desítek metrů odtud, v místě zvaném u kapličky. To aby auta mohla snáze najíždět z vedlejší silnice na Husovu třídu. Na zhruba sedm set metrů dlouhém úseku by tak byly už čtvery semafory. Signál na semaforů u přechodu mezi zastávkami nastavíme tak, aby semafor zbytečně nezdržoval dopravu, řekl jeden z navrhovatelů a připustil, že další semafory provoz pozdrží. Na druhou stranu se významně zvýší bezpečnost chodců. Ti jsou ohroženi hlavně na víceproudých komunikacích, mezi něž patří i zmíněný úsek Husovy třídy. Úpravy přechodu a posunutí zastávek by Budějovičtí rádi stihli ještě letos. Záviset bude ovšem na tom, kdy se kraj pustí do plánované opravy povrchu v této části Husovy třídy. Přetíženému dopravnímu uzlu pomohou i přímé odbočovací pruhy, jaké známe třeba z křižovatky Lidická a Mánesova. V plánu je i lávka pro pěší přes Dlouhou louku. Jedinou změnou tak zatím zůstane nový světelný přechod u výstaviště, s jehož vyznačením chce město počkat na zahájení rekonstrukce povrchu části Husovy třídy v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Na Sádkách a Ant. Sovy. Všechny uvedemé úpravy komunikací jsou ještě závislé na dadších jednáních, která budou v nejbližších dnech pokračovat. Občané se tak mohou těšit na další zvýšení bezpečnosti provozu.
Show more
Pivovar Budvar uvařil rekordní množství piva
Nový rekord pivovaru Budvar. Objem vystaveného piva v pivovaru Budějovický Budvar včera překonal hranici 50 milionů hektolitrů. Tento objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů, což je téměř sedminásobek Černé věže. Při průměrném ročním průtoku řeky Vltavy v Českých Budějovicích by u Dlouhého mostu dosud vystavené budvarské pivo protékalo více než dva dny. Hranice 10 milionů hektolitrů byla překonána v roce 1959. Teprve 100 let po založení pivovaru v roce 1996 dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů. Během posledních deseti let se roční produkce pivovaru zvýšila o necelých 40%. Přes obrovský nárůst objemu výroby vaří Budějovický Budvar své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750tileté tradici vaření originálního Budějovického piva. Při výrobě piva používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích. I proto se naše pivo může pyšnit chráněným zeměpisným označením. Chráněné zeměpisné označení garantuje spotřebitelům skutečnou kvalitu, tedy to, že zakoupený produkt není levnou napodobeninou a že byl vyroben na konkrétním místě, z přesně definovaných surovin a předepsaným výrobním postupem. Pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě. V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar více než 1,6 milionu hl piva, což představuje meziroční nárůst o téměř 10%. Vyvezl asi 900 000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5% více. Na domácím trhu prodej vzrostl o devět procent a překročil 700 000 hektolitrů. Budějovický pivovar Budvar je celosvětově známým pivovarem a chloubou Českých Budějovic.
Show more
