Českobudějovický 1/2 marathon zná svého vítěze
Překvapivého vítěze zná další ročník 1/2 maratonu v Českých Budějovicích. Svého krajana a největšího favorita závodu Geoffrey Mutaie totiž zastínil Keňan Barselius Kipyego, jenž zvítězil v čase 1:00:30. Startovalo 3400 běžců. Byla mezi nimi jak spousta hobby sportovců, tak i skupina skvělých Afričanů, kteří však tentokrát neatakovali magickou hranici jedné hodiny, i když počasí a podmínky pro běh byly prakticky ideální. Prvních šest pozic patřilo Keňanům. Vítězný Kipyego zaostal za hodinou o rovnou půlminutu. Druhý skončil o dalších dvaadvacet vteřin zpět jeho krajan Kiplagat. Na favorizovaného Mutaie zůstala až šestá příčka. Dlouho běžel bok po boku se svým největším rivalem Kiplagatem. Mezi ženami byla nejrychlejší etiopská běžkyně Ashere Bekereová, která časem 1:10:40 pokořila traťový rekord. Mezi českými běžci byl nejlepší Jiří Homoláč, jenž byl celkově třináctý. Závod českých žen ovládla favoritka Petra Kamínková. Závod měl celkově skvěkou atmosféru a kulisu. Každým rokem se celkový počet závodníků navyšuje, tak se můžeme s radostí těšit na další ročník 1/2 Marathónu 2017, který bude jistě skvělou sportovní akcí.
Where now?
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Show more
Přemostění v Českých Budějovicích
Se silnicí přes řeku počítá změna územního plánu v Českých Budějovicích. Souhlas jí dala rada města. Pokud bude s návrhem souhlasit i zastupitelstvo, nedaleko nemocnice by mohl vyrůst nový most. Sloužit bude nejen pro pěší a cyklisty, jak připouštějí dosavadní pravidla, ale i pro automobily. Problémy při letní rekonstrukci Litvínovického mostu ukázaly, že město potřebuje další přemostění Vltavy. Podle plánu by město mohlo propojit ulici Schneidera s kruhovým objezdem u Litvínovic. Na rozdíl od dřívějších plánů radnice tentokrát nepočítá ani s propojením nového mostu dál ke čtyřdvorským sídlištím, ani se stavbou spojnice Lidické třídy a Novohradské ulice přes Malý jez. Právě takové záměry byly před pěti lety důvodem masivních protestů obyvatel města. Záměrem je změnit současnou lávku pro pěší a cyklisty v most, který by byl i pro auta. Sdružení pořádá již přes šest let osvětové akce, besedy a přednášky ve prospěch alternativních způsobů dopravy. Nový most by přivedl více automobilů do další části města. České Budějovice jsou už jen krůček od zahlcení automobily. V některých evropských zemích jsou dopravní koncepty postavené na jiných základech, třeba s výrazně posílenou pozicí cyklodopravy. Právě posílení cyklodopravy by mělo být pro České Budějovice velkým přínosem, protože právě zde mnoho lidí využívá k dopravě jízdní kolo.
Show more
Kašna Samsona bude obklopena nevšední stěnou
Neobvyklý způsob, jak přimět obyvatele Českých Budějovic, aby si více všímali památek ve městě, zvolili organizátoři výstavy Vnímání. Autor projektu, pražský architekt Jan Šépka, si od záměru slibuje, že se lidé více zamyslí nad tím, co pro ně dominanta náměstí znamená. Kruhový prostor kašnu přibližně na měsíc oddělí od zbytku náměstí. Bude tak působit jako šperk v galerii. Přes sedm metrů vysoká stěna s průměrem asi 22 metrů vznikne z dřevěných nelakovaných trámů a černé stavební překližky. Vnitřní část kruhu kolem kašny vyplní bílá látka. Stěna výhled na kašnu nezakryje zájemcům docela. Ti, kteří ji budou chtít vidět, ovšem musejí vejít do Domu umění vedle Galerie Dvořák. Z oken domu povede ke kašně dřevěná lávka pro pěší. Dopravu to nijak neomezí, auta pod lávkou projedou. Netradiční záměr již posvětili českobudějovičtí radní. Náměstek primátora pro kulturu Jaromír Talíř poznamenal, že jde jistě o kontroverzní počin, který ale město zviditelní. Proti nejsou ani památkáři, splní-li autoři projektu dané podmínky. Více než rok poté, co hokejoví fanoušci před zahájením boje o postup do extraligy oblékli sochu Samsona do dresu Motoru, se chystá další kontroverzní projekt související se Samsonovou kašnou. Obklopit ji má obří dřevěná stěna vyplněná bílou látkou. Dominantu náměstí tak v plné kráse uvidí jen ti, kteří k ní přijdou po provizorní lávce vedoucí z Domu umění.Projekt Vnímání je zamyšlením nad tím, co pokládáme za důležitou součást veřejného prostoru a jak vnímáme skryté prostory, které nám poskytují kulturní vyžití. Samsonova kašna umístěná na náměstí představuje významnou památku a dominantu města. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme jen mimoděk. Projekt je výtvarnou instalací, která může mít paralelu k některým podobným počinům zahraničních osobností, jako je Christo a okruh pařížských Nových realistů. Těmto umělcům se zdařil jejich záměr přenést umění z muzeí a galerií do městského prostoru a přírody. Vzhledem k proporcím svých projektů a jejich společenské atraktivitě zprostředkovali nenásilně svůj umělecký názor množství lidí, což je i naším záměrem. Toto zviditelnění kašny zajisté přispěje k přilákání velkého množství lidí na českobudějovické náměstí. Projekty tohoto typu jsou a budou přínosem pro každé město.
Show more
