Lenka Kardová začala s boxem na jihu Čech
Titul mistryně ČR v boxu vybojovala pro Č. Budějovice v Brandýse šestadvacetiletá Lenka Kardová. Měla z vítězství velikou radost, protože letos neměla příliš pohodovou sezonu. Na mistrovství republiky v Brandýse naopak boxovala o váhu výš, protože ve své kategorii do 54 kg neměla soupeřku. O titul bojovala se svou oddílovou kolegyní Šimáčkovou. Titul Lenka získala právem, byla lepší, poznamenal klubový trenér. Holky jsou kámošky, nijak se v ringu nešetřily a předvedly tvrdý a technický box, jak se sluší na finále mistrovství republiky. Mistryně republiky bydlí i pracuje v jihočeské metropoli, kde studovala na Jihočeské univerzitě. Vždycky se ráda do Budějovic vracím, ujišťuje a dá se jí věřit, protože i když v Praze v SK Boxing Praha a Pražském rohovníku už i trénuje, klubovou příslušnost nezměnila a dál hájí budějovické barvy. Ostatně v tehdy ještě extraligovém Samsonu ve svých necelých dvaceti. K boxu ji přivedl kamarád Marcel Kopečný, jenž boxoval v Samsonu extraligu. Titul mistryně republiky letos Lenka Kardová získala po roční odmlce, loni totiž měla zlomenou ruku. Loni jsem bohužel boxovat nemohla a letos mi nevyšel pokus dostat se na olympiádu, což mě hodně mrzelo. O to větší radost jsem měla ze zisku titulu. Kardová patří v Česku mezi velice úspěšné boxerky, vždyť startovala na mistrovství světa a vedle zmíněné stříbrné medaile z Evropského poháru má ve své sbírce mimo jiné i bronz z mezinárodního turnaje v Hamburku a před dvěma roky přidala stříbro z polské Gliwice. V republice ve své kategorii kraluje, vždyť s výjimkou loňska, kdy pro zranění na domácím šampionátu nestartovala, v posledních čtyřech letech má váha do 57 kg jen jedinou vítězku. Tato sportovkyně je velkou nadějí do budoucna. Doufejme, že se jí budou vyhýbat zranění a naváže na dosavadní úspěchy.
Where now?
Impozantní stavby z let před válkou
Mnoho staveb z minulosti, to je z dob před válkou stojí v Českých Budějovicích dodnes. Na náměstí byla výhybna tramvají linky L. V okolí okresního domu byl zařízen chudobinec asi pro 50 osob, kanceláře a od roku 1911 četnické velitelství. V přízemí do ulice bývaly obchody. Vstup do této části měl čp. 225. Vchod byl nedávno bezohledně zazděn a secesní schodiště přinášející do chodeb světlo strženo při rekonstrukci objektu pro nový krajský úřad. Ziskem byla místo vchodu jedna kancelář a místo schodiště tři kanceláře. V křídle do Goetheovy ulice byla od počátku zařízena okresní stravovna a zprostředkovatelna práce pro tovaryše. Také toto křídlo mělo alegorické sochy s názvy Vlast, Cestování, Píle a Práce. Secesní štuková výzdoba, průčelí a plastiky byly hrubě otlučeny a shozeny v rámci překotného vlastenectví s cílem, aby zmizelo všechno c. k. rakouské, při přestavbě okresního domu v letech 1931-1932. Přestavba byla zadána v lednu 1931 Staškovi z Trhových Svinů. Realizace se ale zdržela kvůli povolení Zemského úřadu v Praze zřídit na území stávajícího okresního úřadu elektrická díla a k tomu radnice přišla s návrhem přistavět k okresnímu domu novou budovu. Až v říjnu 1931 se radnice na návrh stavební komise usnesla definitivně upustit od přístavby okresního domu a provésti pouze adaptaci. Nehledě na nové nádraží 1908, tramvaje 1909 a městskou elektrárnu 1909. V rámci adaptace okresních domů bylo vyměněno i sociální zařízení. O čemž svědčí inzerát okresního výboru v Jihočeských listech v lednu 1932, že následkem adaptace okresních domů na Wilsonově náměstí se prodají zachovalá kamna, klosety, výlevky, vany a osvětlovací tělesa. Dobré též bylo zřízení ústředního topení a kotelny na uhlí s výtahem do Goethoevy ulice. I v minulosti se kladl důraz na precizní provedení a účelnost staveb. Tyto stavby se dochovaly až do dnešní doby ve velmi dobrém stavu.
Show more
Bezemisní zelená elektrárna v Českých Budějovicích
Předsadnictvo českobudějovické teplárny reaguje na společenský vývoj a systematicky připravujeme scénáře, jak ještě víc přispět k ochraně klimatu a k co nejefektivněji využít náš systém centrálního zásobování teplem či chladem. Zamýšlené změny jsou součástí schválené dlouhodobé Strategie 2040. Její aktualizaci v červnu uložila valná hromada českobudějovické teplárny, tedy rada města, které je jejím jediným akcionářem. Naplňování strategického dokumentu nelze v ulicích krajského města přehlédnout. Horkovodní síť se prodlužuje do dalších částí, úpravou turbíny se zvýší kogenerační výroba elektřiny, tedy kombinovaná výroba elektrické energie a tepla. Tím se zlepší účinnost využití paliv. Kvůli stavbě horkovodu temelínské elektrárny, který do své sítě teplárna napojí od topné sezony 2020/21, se upravuje centrální předávací stanice a navazující horkovodní sítě. Počátkem prázdnin se tak dělo na sídlišti Vltava, příští týden 8. srpna je na řadě Pražské předměstí. To s sebou nese odstávky teplé vody, protože části horkovodu se v dané lokalitě musí vypustit. Provizorní propojení umožní, aby bylo možné příští rok vybudovat definitivní předávací místo, aniž by se narušila spolehlivost dodávek tepla a teplé vody.
Show more
V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Show more
