Stezka odvahy ve Stromovce v Českých Budějovicích
Pátek večer 9.2. byl opět velkým dobrodružstvím pro děti, které zažily pátou Stezku odvahy ve Stromovce, na jejímž konci je čekalo překvapení. Za světlem svíček se vydaly i s rodiči lesem, kde potkávaly lesní bytosti a plnily jejich lehké úkoly. Hodní duchové, vodníci, lesní skřítci, rusalky, upíři je měli napsané na cedulce, která také popisovala, jak se která pohádková postavička chová. Protože šlo o pobavení menších dětí, nebylo cílem je vyděsit, ale přátelsky seznámit s večerní přírodou a strašidláky. Škoda prý, že na další stezku budou čekat celý rok. Tato městem pořádaná akce získává každým rokem více na své oblibě.
Wo jetzt?
Běželi marathón za prémii 70000,- Kč
Absolvovali velkou tréninkovou dávku aby pomohli dobré věci. Motocykloví závodníci bratři Smržové nechyběli ve startovní poli Mattoni půlmaratonu. Zatímco mladší Matěj stlačil svůj čas pod dvě hodiny, starší Jakub zůstal těsně nad touto hranicí. „Bylo velké horko, ale jinak se běželo relativně dobře. Původně měli v plánu, že poběží s bratrem společně. „Mates je geneticky pro vytrvalostní běh vybavený lépe než já. Já funguji v trochu jiném režimu. Přesto jsem se snažil držet s ním, ale po pěti kilometrech jsem toho měl opravdu plné kecky. Člověk by měl běžet svým tempem, ale dav vás strhne, takže běžíte relativně rychle, aniž byste si to sám uvědomil," vrací se k sobotě starší z bratrské dvojice. „Nakonec jsem se závodem spíše protrápil. Přesto to byl skvělý zážitek," ujistí. Pro oba bratry se jednalo o premiérový půlmaraton. A bez nějakého speciálního tréninku. „Je fakt, že jsem se dostal do nouzového režimu. Hlavně, že jsme to přežili. Rozhodně je to zkušenost pro příště. Přece jen jednadvacet kilometrů není úplně málo. V tréninku běháme deset až dvanáct kilometrů, což je pro náš sport nejvhodnější," vysvětluje. Skvělá prý byla atmosféra závodu. „To bylo super," přikývne. „Určitě stojí za to si půlmaraton vyzkoušet. Kolem celé trati stojí lidé a fandí bez ohledu na to komu. K tomu samozřejmě spousta známých. I po organizační stránce bylo všechno zvládnuté. Jenom si někteří lidé stěžovali, že bylo město uzavřené pro běžný provoz. Ale to je zbytečné komentovat. Podobná akce je jednou za rok a všichni o ní věděli dopředu. Účast bratří Smržových na půlmaratonu pomohla také postiženým dětem v Centru Bazalka, jehož jsou patrony. „Když už jsme se do účasti do půlmaratonu nechali uvrtat, tak jsme se rozhodli, že poběžíme pro Bazalku," říká Jakub. Od slov byl jako vždy v podání bratrské dvojice jen malý krůček k činům. Založili jsme webové stránky Běžímpro. Oslovili jsme také všechny naše dlouholeté partnery a téměř všichni přispěli. Druhou variantou jak pomoci, byla samotná účast v půlmaratonu. Každý mohl zaplatit nějaké peníze navíc, než bylo stanovené startovné, které šly právě na Bazalku. Za ně dostal tričko plus dárky, které vyrobily děti v Bazalce. Akce se nakonec neminula výsledkem. Vybralo se něco přes sedmdesát tisíc korun. To jsme vůbec nečekali, protože celý projekt se rozběhl pouze nějaké tři čtyři týdny před startem závodu. Byli jsme moc rádi, že to takhle dopadlo, netajil Jakub Smrž velkou spokojenost, že jejich účast v závodě nakonec přinesla dětem z Centra Bazalka tak velkou sumu. Webové stránky Běžímpro budou fungovat i nadále. „Budou sdružovat lidi, kteří chtějí běhat pro kohokoliv. Nemusí to být jen pro Bazalku. Když bude chtít někdo odběhnout závod pro koho chce, tak se začlení do projektu. Na stránkách budou uvedeni všichni partneři, kteří pomohli. A je jedno komu," zdůrazní. Zatímco účast na půlmaratonu ve spojení s charitativní akcí Jakuba Smrže potěšila, jeho závodní sezona zatím tak úspěšná není. V mezinárodním mistrovství Velké Británie superbiků je po třech závodních bez bodového zisku. „Motorka funguje, já celkem taky, jsme i docela rychlí. Vždycky se ale něco pokazí. Tak tragický začátek sezony nepamatuji. Rozhodně však nehází flintu do žita. „V přípravě jsem udělal maximum a teď na sobě pracuji o to víc. Snad výsledky přijdou. Tým, já i motorka na to určitě máme, říká Jakub Smrž a věří v úspěšnou motocyklovou sezonu.
Zeig mehr
Centrum mistra Jana Husa otevřeno
Za rok se podařilo to, o čem se doposud pouze mluvilo. V sobotu Bohuslav Sobotka slavnostně otevřel Centrum mistra Jana Husa v Husinci, jehož rozsáhlou rekonstrukci podpořila současná vláda. Husův památník převzala na základě nájemní smlouvy s městem Husinec v roce 2010 Církev československá husitská, která třikrát marně usilovala o finanční podporu jak u bývalých vlád, tak z evropských fondů. V létě roku 2012 jsem vzal svoji rodinu, manželku a své dva malé syny právě sem, na návštěvu Husova rodného domu. A musím říci, že mi bylo smutno. Husův dům byl neopravený, byla zde stará expozice a já jsem si říkal, jak je to typicky české. Protože my máme tendenci, jako český národ, na to, co je ve skutečnosti podstatné, na to, co je ve skutečnosti důležité, zapomínat a nechávat to tak trochu stranou v představě, že když je to tak důležité, že se o to někdo postará. A jsem rád, že to nezůstalo při tom typicky českém postoji, uvedl v rámci slavnostního otevření premiér Bohuslav Sobotka. Myslím, že by to takto mělo být. Spolu s ním se vedle řady dalších významných hostů otevření Centra mistra Jana Husa účastnili i ministr kultury Daniel Herman a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Podobné složení se podle slov hlavních hostů ale při blížících se Husových slavnostech v Husinci začátkem července očekávat nedá. Poté odjeli do temelína. Při své návštěvě Temelína předseda vlády uvedl, že vládní koncepce rozvoje energetiky počítá rovněž se stavbou dvou nových bloků v Dukovanech a Temelíně. Stavba prvního z nich by měla vzhledem ke stáří elektrárny začít v Dukovanech. Výběrové řízení na dodavatele nového bloku by podle premiéra mohlo být zahájeno koncem roku 2016. V Temelíně by pak celý proces začal později. Nepřijel jsem dnes do Temelína, abych oznamoval nějaké konkrétní termíny. Přijel jsem proto, abych zdůraznil, že vláda má zájem na budoucnosti této bezpečné a efektivní jaderné elektrárny. Proto lze jen s očekáváním doufat, že vláda podnikne další dobré kroky pro naši společnost.
Zeig mehr
Samson na náměstí v opravě
Když prvního září mířili žáci do škol, pískovcový Samson se poroučel z barokní kašny na náměstí Přemysla Otakara II., dominanty Českých Budějovic. Nezmizel proto, aby si jej prezident Miloš Zeman vzal s sebou do Číny jako loni plyšového Krtečka, ale aby uvolnil místo odborníkům Čevaku, kteří opravovali vedení vody ve sloupu aby z tlamy lva opět mohl vytrysknout osvěžující gejzír. Při úterním sundávání Samsona nemohl chybět známý jihočeský sochař a restaurátor Ivan Tlášek. „Tuhle kopii jsem dělal v letech 1989 a 1990," zavzpomínal sochař. „Instalovali jsme ji na kašnu právě v den prvních svobodných voleb. Tak jsme tenkrát na sokl zespodu napsali červenou barvou písmena OF, abychom tak lidem dali vědět, koho mají volit," usmívá se Ivan Tlášek, který byl včera zvědavý, zda se písmena dochovala, či zmizela pod nánosem prachu a špíny. Když se Samson konečně zhoupl ve vzduchu nad náměstím, mohli znalí lidé s bystrým zrakem skutečně zaregistrovat zašlá písmena OF s typickým obličejíkem uvnitř O. Více pak byla písmena čitelná, když sochu uložili na dno kontejneru. „Tak jsou ještě tady," komentoval spokojeně písmena monogramu Ivan Tlášek, zatímco Občanské forum už dávno vzala voda. Samson není jedinou kopií sochy, která zdobí město místo originálu. „Dělal jsem kopie i chrličů z kašny nebo sousoší morového sloupu na českobudějovickém Mariánském náměstí," vypočítává další napodobeniny Ivan Tlášek. „Socha Samsona je symbolem Budějovic, ale tam nahoře na plošině jsem nebyl rozechvělý trémou, jako spíš stářím," usmívá se sochař. „Zvykl jsem si na létající labutě, a kdybych neměl obrněné nervy, tuhle práci můžu vzdát," říká upřímně. „Když už je teď Samson dole, pořádně ho vyčistíme. Nyní už je socha Samsona zpět na svém místě. Jistě bude dalších mnoho let dominantou budějovického náměstí.
Zeig mehr
