Mýtné brány u Českých Budějovic
Na dvanácti hodinové směny prodloužili úřední hodiny v budově, kde sídlí Jihočeská hospodářská komora. Je tam jedno z kontaktních míst pro nový mýtný systém. Vydali zde už stovky mýtných jednotek, které potřebují dopravci od 1. prosince. K tomuto datu totiž nastane změna ve způsobu placení mýtného. Nově to bude přes satelit a každý automobil nad 3,5 tuny, který bude využívat zpoplatněné úseky českých silnic, musí novou jednotku mít. Navíc od 1. ledna 2020 nastane i jiná změna. Řada dosud nezpoplatněných komunikací I. třídy se stane místem, kde se bude mýto vybírat. Nové brány jako kontrolní body, kvůli tomu vznikly i v jižních Čechách, například u Dasného na Českobudějovicku.
Wo jetzt?
Změna dopravních plánů v Českých Budějovicích
Jaké a kde budou nové parkovací zóny v Českých Budějovicích? Které další silnice chce českobudějovická radnice postavit? A jak se v současnosti vedení města dívá na jižní spojku mezi Havlíčkovou kolonií a Mladým? Rada města už projednala upravenou verzi dokumentu, který teď bude předložen zastupitelstvu. Věc se přitom týká i tisíců lidí dojíždějících do Českých Budějovic za prací. Od příštího roku by totiž chtěla radnice spustit nový systém parkování na části Pražského předměstí. Podle náměstka primátora je to ale podmíněno vybudováním záchytného parkoviště v Jírovcově ulici a zavedením hromadné dopravy přes centrum. „Vybudování záchytných parkovišť podpoříme," říká za opoziční TOP 09 zastupitel Tomáš Bouzek k nadcházejícímu projednávání v zastupitelstvu. A ohledně změn v parkování připojuje, že se jedná o projekt, který byl zahájen už za minulých koalic. Podle Tomáše Bouzka jeho strana asi většinu věcí v aktualizované dopravní koncepci podpoří, i když zastupitel nevylučuje dílčí návrhy na změnu. Aktualizovány byly i další záměry města. Například propojka Plavská Novohradská, takzvaná jižní spojka. Podrobný projekt dopravních změn, který už má radnice zpracovaný, podle Františka Konečného ukazuje, že by parkovací místa nemusela chybět. Někde totiž bude povoleno nově stání díky zavedení systému dalších jednosměrných ulic. K plánovaným úpravám chystá radnice i setkání s veřejností. Dá se očekávat, že třeba o prezentaci nového systému parkování bude u veřejnosti zájem. Pravděpodobně také o debatu o propojce ulic Milady Horákové a Strakonické. Silnici chce město stavět společně s krajem. Část obyvatel sídliště se ale obává zvýšené hlučnosti nebo prašnosti z nové komunikace. Už nyní byl překročen hlukový limit mezi paneláky na Máji a to se jedná pouze o současný provoz. Po realizaci spojky mezi sídlišti Máj a Vltava by provoz mohl vzrůst až několikanásobně. „Naše výhrady platí," říká k projektu Radek Vinkler za nesouhlasící obyvatele Máje. Kritici projektu ale jsou ochotni ke kompromisu. Jako možné řešení by viděli třeba vedení komunikace na začátku sídliště v hlubokém zářezu nebo tunelu. Pojetí dopravy v krajském městě zajímá i příznivce cyklistiky, například Irenu Šefčíkovou ze sdružení Domovina. Aktualizovanou verzi sice Irena Šefčíková nezná. Připomíná ale, že i územní plán říká, že jedním z jeho základních cílů je optimální rozvoj cyklistických tras ve městě. „České Budějovice mají z morfologického hlediska ideální podmínky, aby tento druh ekologické dopravy sehrál významnou úlohu v dělbě přepravní práce. Zvýšení podílu cyklistické dopravy při realizaci každodenních vztahů územní plán podporuje, respektive přispívá, k vytvoření co nejoptimálnějších podmínek," cituje dokument Irena Šefčíková. Vzápětí ale s jistou dávkou skepse dodává: „My, kdo jezdíme v Českých Budějovicích na kole, si jen přejeme, aby si politici a úředníci přečetli, co sami odhlasovali a své závazky plnili. Vše zatím bylo jen ve fázi dokumentu. Nekonečný příběh. Chceme věřit, že se realizovat bude," dodává Irena Šefčíková a naznačuje tak, že snaha radnice na tomto poli by mohla být větší. Realizace cyklostezek a nové objízdné trasy by mělo město co nejdříve zprovoznit. Mnohé penziony v Českých Budějovicích přiléhají k těmto trasám, což vítají hlavně turisté.
Zeig mehr
V moštárnách letos ubylo práce
Tradičně druhý týden v listopadu, ukončili letošní sezonu moštování zahrádkáři v rudolfovském Mlýnském údolí. Zpracovali jsme letos kolem sedmi tun ovoce, loni to bylo kolem deseti tun. Sucho letos ovlivnilo třeba i velikost plodů. Počátkem listopadu už naposledy lisovali i na okraji Českých Budějovic v Husově kolonii. Letos zpracovali v moštárně 22 tun ovoce. V Nových Hodějovicích letos nakonec zapíší do statistik 18,5 tuny vylisovaného ovoce. Končili poslední pondělí v říjnu. Na začátku počítali, že kvůli suchu to bude 14 15 tun. Ale konečný výsledek je znatelně lepší a lze ho označit jako celkem průměrný. V třicetileté historii moštárny měly rekordní sezony v letech 2001 a 2003. Vždy udělali 40 tun ovoce. Ale podle Marie Syrovátkové, která se při moštování stará o vážení nebo účtování, bylo v některých špatných letech třeba jen pět tun ovoce, protože na jaře zmrzlo v květu. Letos přispělo ke slušnému výsledku několik skutečností. Místy nebyla úroda jablek zase až tak špatná. V některých lokalitách už také moštárny nejsou, takže do Nových Hodějovic do Topolové ulice přijíždějí zákazníci až od Kaplice, Hubenova nebo Nových Hradů. Tím, že je podle Marie Syrovátkové moštáren na Českobudějovicku málo, tak i když bylo sucho, nebyla bilance v Nových Hodějovicích v přílišném propadu. A zahrádkáři z Topolové ulice také pravidelně aktualizují svůj web. Získávají tím nové zákazníky, vedle těch věrných. Do Nových Hodějovic jezdí ale hodně zájemců už léta. Výhodou malých moštáren je to, že zákazník si odveze najisto šťávu ze svého ovoce. Někde ve větších zařízeních jablka vykupují, moštují třeba jen dva dny a lidé si odvážejí vypočtené množství moštu. V malých lisech u zahrádkářů si mohou lidé ovoce třeba i namixovat. „Někdo si dává jablka s mrkví nebo červenou řepou. Nebo zase chtějí zákazníci čisté odrůdové mošty. Přivezou si spartany nebo čistecké jablko," zmiňuje Marie Syrovátková s tím, že právě čistecké jablko je na moštování velmi vhodná odrůda. Ze zahrad ale dnes bohužel pomalu mizí. Zpracování ovoce v regionu ale moštováním nekončí. Kdo si připravil ovocný kvas, může nyní využít služeb několika pálenic. Zkuste si ochutnat čerstvou štávu z jablek, nebudete litovat, chuť je opravdu nepopsatelná a znamenitá.
Zeig mehr
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Zeig mehr
