Nechtějí vzdát boj o novou školu
Vznik střední školy už podpisem podpořilo přes pět tisíc lidí. Podali jsme právní rozklad, k němuž by se ministerstvo školství mělo vyjádřit do konce dubna, zatím pokračujeme v přípravách tak, aby lyceum mohlo v září zahájit výuku," líčí úsilí řady lidí ředitelka budějovické waldorfské základní a mateřské školy Milena Vlčková. Jde o budoucnost desítek školáků, kteří se právě rozhodují o studiu na střední škole. Mnozí znají waldorfskou pedagogiku už od školky, dlouho navštěvují budějovickou waldorfskou základní školu a rádi by pokračovali v tomto typu vzdělávání až do maturity. Zájem mají i žáci stejně zaměřené školy v Písku. Jenže ministerstvo i Jihočeský kraj se staví k záměru zřídit od září v Budějovicích waldorfskou střední školu zamítavě. Ve své argumentaci se opírají o tvrzení, že vznik takové školy není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji. Podle vedení kraje je škol se stejným obsahem vzdělávání v regionu dostatek. „Nevidíme proto potenciál, že by waldorfské lyceum mohlo zaplnit nějakou díru na trhu," míní krajský radní pro školství Tomeš Vytiska. S argumentem, že waldorfské lyceum by do nabídky středoškolského vzdělání nepřineslo nic nového, ředitelka školy Milena Vlčková zásadně nesouhlasí. „To je jen laický pohled. Vzdělávací program waldorfského lycea je opravdu odlišný, je koncipovaný jako pokračování výuky na waldorfské základní škole. Ač nabízí různá zaměření, nenutí studenty ke specializaci. Naopak, při výuce se mohou zblízka dotknout mnoha oborů," naznačuje. Stejně jako ostatním kritikům úřednické stopky pro novou školu jí vadí, že se rozhodnutí neopírají o komplexní posouzení celé problematiky a využívají jen některé argumenty. „Nelíbí se nám také nerovný přístup. Proč, když v jiných krajích bylo waldorfské lyceum schváleno, to na jihu to nejde? I v našem kraji by měla mít jedna taková střední škola. Nemůžeme přece doplácet na to, že jiné školy v regionu nejsou naplněné," zlobí se Milena Vlčková. Své názory na kontroverzní rozhodnutí si nenechávají pro sebe ani mnozí rodiče a školáci. „Osobními dopisy oslovují ministra školství Marcela Chládka i premiéra Bohuslava Sobotku. Je to aktivita samotných rodin, ale pár dopisů jsem měla možnost si přečíst. Každý z pisatelů má trochu jiný pohled. Děti například trápí, že nemohou blízko domova pokračovat ve vybrané formě vzdělávání, navíc v jiných školách stejného typu je přetlak zájemců, některé rodiny by středoškolské studium svých dětí třeba v Příbrami těžko zvládaly finančně. Na většinu dopisů sice přichází jednotná odpověď, ale pan premiér už reagoval, že se naší věcí opravdu hodlá zabývat," dodává paní ředitelka školy.
Wo jetzt?
Výročí Českých Budějovic připomíná sada mincí
Tři stříbrné pamětní medaile s motivem Českých Budějovic začala mincovna razit teprve před několika dny. Zajímavostí je, že všechny návrhy pocházejí ze soutěže, kterou vypsala Česká národní banka. Je na minci o nominální hodnotě 200 Kč. Tato dvousetkoruna se podle emisního plánu ČNB objeví v nabídce distributorů v březnu. Ostatní nevyužité návrhy by nejspíš upadly v zapomnění, nebýt unikátního programu Pražské mincovny, jehož smyslem je realizace právě takto nevyužitých, přitom však umělecky vysoce hodnotných motivů. „Nápady do soutěží zasílá řada špičkových českých a slovenských výtvarníků, mince České národní banky ke konkrétnímu tématu však může být pouze jedna. Naše emisní rada proto vyhodnocuje další návrhy, které odpovídají náročným kritériím a výběr z nich pak vyrazíme jako stříbrné, či zlaté odražky," vysvětlil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. A kterým umělcům se dostalo cti, aby jejich návrhy byly takto zvěčněny do drahých kovů? Emisní rada vybrala návrhy Majky Wichnerové, Lenky Nebeské a Josefa Šafaříka. „Pro lícní stranu jsem použila kompozici historických staveb, kterou doplňuje socha zakladatele Českých Budějovic Přemysla Otakara II. Pamětihodnostem na rubu dominuje Samsonova kašna. Ta sice pochází z pozdější doby, ale patří k typickým památkám města," popsala svoje dílo Majka Wichnerová.
Zeig mehr
V moštárnách letos ubylo práce
Tradičně druhý týden v listopadu, ukončili letošní sezonu moštování zahrádkáři v rudolfovském Mlýnském údolí. Zpracovali jsme letos kolem sedmi tun ovoce, loni to bylo kolem deseti tun. Sucho letos ovlivnilo třeba i velikost plodů. Počátkem listopadu už naposledy lisovali i na okraji Českých Budějovic v Husově kolonii. Letos zpracovali v moštárně 22 tun ovoce. V Nových Hodějovicích letos nakonec zapíší do statistik 18,5 tuny vylisovaného ovoce. Končili poslední pondělí v říjnu. Na začátku počítali, že kvůli suchu to bude 14 15 tun. Ale konečný výsledek je znatelně lepší a lze ho označit jako celkem průměrný. V třicetileté historii moštárny měly rekordní sezony v letech 2001 a 2003. Vždy udělali 40 tun ovoce. Ale podle Marie Syrovátkové, která se při moštování stará o vážení nebo účtování, bylo v některých špatných letech třeba jen pět tun ovoce, protože na jaře zmrzlo v květu. Letos přispělo ke slušnému výsledku několik skutečností. Místy nebyla úroda jablek zase až tak špatná. V některých lokalitách už také moštárny nejsou, takže do Nových Hodějovic do Topolové ulice přijíždějí zákazníci až od Kaplice, Hubenova nebo Nových Hradů. Tím, že je podle Marie Syrovátkové moštáren na Českobudějovicku málo, tak i když bylo sucho, nebyla bilance v Nových Hodějovicích v přílišném propadu. A zahrádkáři z Topolové ulice také pravidelně aktualizují svůj web. Získávají tím nové zákazníky, vedle těch věrných. Do Nových Hodějovic jezdí ale hodně zájemců už léta. Výhodou malých moštáren je to, že zákazník si odveze najisto šťávu ze svého ovoce. Někde ve větších zařízeních jablka vykupují, moštují třeba jen dva dny a lidé si odvážejí vypočtené množství moštu. V malých lisech u zahrádkářů si mohou lidé ovoce třeba i namixovat. „Někdo si dává jablka s mrkví nebo červenou řepou. Nebo zase chtějí zákazníci čisté odrůdové mošty. Přivezou si spartany nebo čistecké jablko," zmiňuje Marie Syrovátková s tím, že právě čistecké jablko je na moštování velmi vhodná odrůda. Ze zahrad ale dnes bohužel pomalu mizí. Zpracování ovoce v regionu ale moštováním nekončí. Kdo si připravil ovocný kvas, může nyní využít služeb několika pálenic. Zkuste si ochutnat čerstvou štávu z jablek, nebudete litovat, chuť je opravdu nepopsatelná a znamenitá.
Zeig mehr
IGY omezí provoz na jednom ze svých parkovišť
Vy, kdo pojedete nakupovat do budějovického obchodního centra IGY dopoledne o následujících víkendech vlastním automobilem by měli správně zvolit parkoviště. O sobotách a nedělích v listopadu, vždy od rána do 11 hodin, bude totiž zavřené parkoviště při příjezdu z Pekárenské ulice. Pracovníci zde budou montovat obrubníky ke garážím obchodního centra. Zákazníci mohou i v tomto čase využít plnou kapacitu parkoviště v nové části IGY – příjezd z ulice Fr. Šrámka. Po 11 hodině, po ukončení prací, bude i v sobotu a v neděli k dispozici zákazníkům i parkoviště s vjezdem z Pekárenské ulice.
Zeig mehr
