V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Wo jetzt?
Vítězství hokejistů Motoru
Dnešní vítězství Motoru v extraligovém zápase ve Vítkovicích proti týmu Ridera pomohlo Motoru České Budějovice odlepit se od samého dna tabulky. V následujících kolech čekají domácí hokejisty týmy Liberce, Karlových Varů a Kladna.
Zeig mehr
Pozor na zamrzlou řeku varují záchranáři
Mrazivé počasí nepolevuje. Ačkoliv meteorologové předpovídají oteplení, v noci na pátek teploty na mnoha místech v okrese poklesly k hodnotě minus 20 stupňů Celsia. Na rybnících i řekách by bruslení zatím mohlo být nebezpečné. Bruslaři se dokonce tento týden proháněli i po zamrzlých řekách v Českých Budějovicích. Podle Petra Kočvary, předsedy Vodní záchranné služby českobudějovické místní skupiny Českého červeného kříže, je ale bruslení po řekách velmi zrádné. „Sám bych zatím nevstoupil ani na zamrzlý rybník, natož na řeku. Síla ledu určitě zatím nebude ideální," varoval záchranář. Podle něj musí být led, který udrží člověka, silný minimálně deset centimetrů. „To ovšem platí na rybníce. Řeky mohou být velmi zrádné," upozornil Petr Kočvara s tím, že například u teplejších přítoků může být led mnohem tenčí než na jiných místech. Dobrou prevencí je mít u sebe takzvané švédské bodce, ideálně zavěšené kolem krku, ale samozřejmě ne tak, abyste se na nich oběsili," zmínil vodní záchranář. „Když se ponoříme do vody, můžeme se pomocí těchto bodců vyškrábat zpátky na led. Dobře poslouží i šroubovák zabroušený do špičky," doplnil Petr Kočvara. Dodal, že dostaneme-li se zpátky na zamrzlou hladinu svépomocí, rozhodně bychom na ni neměli stoupat. Ideální je plazit se po ledu směrem ke břehu. Mrazy působí problémy řidičům, i těm, kteří usedají za volanty vozů MHD. Překážkou je například námraza na drátech elektrického vedení, která někdy znemožňuje jízdu trolejbusů. Zima ještě nekončí a mrazy nám všem jistě připraví mnohá překvapení, tak buďte všichni obezřetní a počítejte s tím, varují záchranáři.
Zeig mehr
Duševní choroba je horší než si zlomit nohu
Povídá se, že každý třetí člověk si aspoň jednou ve svém životě projde ať už léčenou nebo neléčenou depresí. Podle odhadů by dokonce v roce 2020 měly být psychiatrické nemoci druhým nejčastějším důvodem pracovních neschopností. Naše společnost stále do značné míry vnímá psychiatrické problémy jako určitou zvláštnost, potvrzuje primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan Tuček. Přiznat si, že jsem duševně nemocný, je pro člověka většinou velmi obtížné. Jde ale přece o chorobu a nemoc duše je stejná jako nemoc jakékoli části těla. Onemocnět duševní chorobou není o nic složitější než si například zlomit nohu. Podle Dr. Nováčka není nikdo z nás vůči duševním chorobám imunní. Riziko, čím můžeme onemocnět, se ale mění s věkem. „Mezi dvacátým a třicátým rokem propuká například schizofrenie, později nejsou výjimkou bludy, ve stáří nás všechny čeká demence. K lékaři nedostanou všichni, kdo nějaké rysy duševní choroby vykazují. „Je nutné si uvědomit, že my vidíme příslovečnou špičku ledovce. Promořenost psychiatrickými příznaky v populaci je daleko vyšší než počet hospitalizovaných pacientů. My říkáme, že pacienti se na oddělení dostávají v okamžiku, kdy jejich příznaky začnou vadit buď jim samotným nebo okolí. Do té doby, pokud jsou ostatní schopni to tolerovat a akceptovat, na psychiatrii nikdo nepřijde. Pokud budete mít jakékoli psychické problémy, neváhejte navštívit odborného lékaře.
Zeig mehr
