V moštárnách letos ubylo práce
Tradičně druhý týden v listopadu, ukončili letošní sezonu moštování zahrádkáři v rudolfovském Mlýnském údolí. Zpracovali jsme letos kolem sedmi tun ovoce, loni to bylo kolem deseti tun. Sucho letos ovlivnilo třeba i velikost plodů. Počátkem listopadu už naposledy lisovali i na okraji Českých Budějovic v Husově kolonii. Letos zpracovali v moštárně 22 tun ovoce. V Nových Hodějovicích letos nakonec zapíší do statistik 18,5 tuny vylisovaného ovoce. Končili poslední pondělí v říjnu. Na začátku počítali, že kvůli suchu to bude 14 15 tun. Ale konečný výsledek je znatelně lepší a lze ho označit jako celkem průměrný. V třicetileté historii moštárny měly rekordní sezony v letech 2001 a 2003. Vždy udělali 40 tun ovoce. Ale podle Marie Syrovátkové, která se při moštování stará o vážení nebo účtování, bylo v některých špatných letech třeba jen pět tun ovoce, protože na jaře zmrzlo v květu. Letos přispělo ke slušnému výsledku několik skutečností. Místy nebyla úroda jablek zase až tak špatná. V některých lokalitách už také moštárny nejsou, takže do Nových Hodějovic do Topolové ulice přijíždějí zákazníci až od Kaplice, Hubenova nebo Nových Hradů. Tím, že je podle Marie Syrovátkové moštáren na Českobudějovicku málo, tak i když bylo sucho, nebyla bilance v Nových Hodějovicích v přílišném propadu. A zahrádkáři z Topolové ulice také pravidelně aktualizují svůj web. Získávají tím nové zákazníky, vedle těch věrných. Do Nových Hodějovic jezdí ale hodně zájemců už léta. Výhodou malých moštáren je to, že zákazník si odveze najisto šťávu ze svého ovoce. Někde ve větších zařízeních jablka vykupují, moštují třeba jen dva dny a lidé si odvážejí vypočtené množství moštu. V malých lisech u zahrádkářů si mohou lidé ovoce třeba i namixovat. „Někdo si dává jablka s mrkví nebo červenou řepou. Nebo zase chtějí zákazníci čisté odrůdové mošty. Přivezou si spartany nebo čistecké jablko," zmiňuje Marie Syrovátková s tím, že právě čistecké jablko je na moštování velmi vhodná odrůda. Ze zahrad ale dnes bohužel pomalu mizí. Zpracování ovoce v regionu ale moštováním nekončí. Kdo si připravil ovocný kvas, může nyní využít služeb několika pálenic. Zkuste si ochutnat čerstvou štávu z jablek, nebudete litovat, chuť je opravdu nepopsatelná a znamenitá.
Wo jetzt?
Uzavírka brzdí průjezd na Český Krumlov
Zhoustla doprava na silnicích, po nichž míří řidiči z Českých Budějovic na jih. Kdo jede na Lipno nebo do Rakouska, narazí na první zdržení už u rybníka Štilec. Opravuje most nad kaplickou silnicí. Na řidiče čeká u Štilce hned dvakrát jednosměrný provoz řízený semafory. Jednou na mostě ve směru na Český Krumlov a jednou pod mostem ve směru na Kaplici. A šoféři musejí počítat také s tím, že kvůli pozměněnému dopravnímu značení se do správných pruhů řadí už několik set metrů před odbočkou na Český Krumlov. O víkendu zde nyní bývá zdržení téměř neznatelné. Řidiči, kteří míří z Českých Budějovic na Šumavu, musejí s dalšími dopravními komplikacemi počítat v Českém Krumlově, kde v pondělí začala částečná uzavírka křižovatky u Porákova mostu. Na hranici dopravních možností, pokud se týká situace u Porákova mostu, se běžně ocitá Český Krumlov. Ukázala to i v pondělí zahájená částečná uzavírka křižovatky u mostu. Tak rozsáhlé kolony, jaké vznikly, nikdo nečekal. Netají se tím ani starosta Českého Krumlova Dalibor Carda. Ten hned v pondělí ráno svolal poradu, které se zúčastnili i zástupci kraje nebo Policie ČR. „Od pondělí jsme neustále v terénu, vyhodnocujeme dopravní situaci v jednotlivých denních časech a snažíme se tomu přizpůsobit režim světel řídících provoz na rekonstruované křižovatce," řekl Deníku k přijatým opatřením vedoucí českokrumlovského dopravního inspektorátu Josef Trojan. Podle tiskové mluvčí radnice Petry Nestávalové ještě během pondělí přehodnotil i dodavatel stavby dopravní opatření a zajistil úpravy, které podstatně zlepšily propustnost křižovatky. Město už se ale musí připravit i na nadcházející Slavnosti pětilisté růže. Při nich se dá očekávat další zvýšení provozu v Českém Krumlově. Jiná opatření, než byla učiněna, už ale patrně neexistují. Dopravní infrastruktura Krumlova více ani neumožňuje. Dalibor Carda v této souvislosti připomněl, že dopravní komplikace mají paradoxně i své pozitivum. „Je to konkrétní a pádný důkaz, kterým nyní může město argumentovat v jednáních s krajem, potažmo kraj se státem," uvedl. Pondělní kolaps by mohl vést k urychlení dlouholetých snah o komplexní řešení dopravní situace města i okresu. Dlouhodobě se uvažuje o obchvatu města na severu a také o možnosti vést přes Vltavu druhý most, který by tunelem poslal auta až k nemocnici k odbočce na Kaplici. Jedná se však o finančně značně nákladná řešení. Toto byť velmi nákladné řešení by značně pomohlo vyřešit dlouho trvající problémy s průjezdem Českého Krumlova.
Zeig mehr
Poslední repríza oblíbené inscenace
Derniéra oblíbené inscenace Muž sedmi sester inspirované románem Helimadoe Jaroslava Havlíčka odstartuje v pondělí 30. dubna první ročník festivalu SONDA, který představí to nejlepší z Jihočeského divadla. Jedná se zároveň o stou reprízu. Erotickou grotesku režírovanou dvojicí Martinem Glaserem a Olgou Šubrtovou, která měla premiéru 6. května 2005, do předposledního představení vidělo 24 222 diváků. Hlavní postavu Škvora, který musí svést za sedm dní sedm sester různého věku a stát se hrdinou party, hrál po celých třináct Ondřej Veselý. Ženské role byly přeobsazené. V roli Lídy vystřídala Taťánu Kupcovou Tereza Vítů, Zdenu Dany Verzichové hraje Lucie Valenová, Petra Hobzová převzala Boženu Dany Peškové, která nyní ztvárňuje po Jaroslavě Červenkové Terezu.
Zeig mehr
Právě teď je doba na očkování proti klíšťatům
Zápal mozkových blan, vysoké horečky nebo zvracení. To jsou jen některé příznaky klíšťové encefalitidy. Předejít se této nemoci dá očkováním, na které je podle odborníků teď ideální čas. Lékaři z infekčního oddělení českobudějovické nemocnice uvádějí, že první dvě dávky se dají stihnout do léta. A zajišťují devadesátiprocentní účinnost s tím, že dokončení očkování by se uskutečnilo na podzim. Jinak je tomu v případě lymeské boreliózy. Na nemoc, jíž se v loňském roce v kraji nakazilo 453 lidí, totiž zatím očkování neexistuje. Do budoucna by tomu ale mohlo být jinak. I jihočeští vědci se podílejí na výzkumu, který by mohl do budoucna vést k vývoji vakcíny. Zatímco ještě před lety byla otázka očkování proti lymeské borelióze, nemoci způsobené bakterií rodu Borrelia teď se zdá, že se blýská na lepší časy. Svou zásluhu na tom můžou mít i vědci z Akademie věd České republiky. Jsou totiž součástí evropského projektu, jenž je zaměřený na hledání vakcíny proti této nemoci.
Zeig mehr
