Pachatel který poničil kašnu odhalen
Několik skutků v loňském roce naštvalo veřejnost v Českých Budějovicích. Vedle poničených skleněných tabulí v Lannově třídě byla třeba několikrát terčem vandalů Lavička Václava Havla v areálu univerzity a sprejer si dokonce troufl i na náměstí Přemysla Otakara. V případě sprejerství, spáchaného na historické kašně Samsona na náměstí Přemysla Otakara v nočních hodinách ze dne 25. na 26. března, se však pomocí kamerového systému podařilo pachatele tohoto trestného činu odhalit. Díky kamerovému systému často podaří zadržet pachatele podobných činů přímo na místě. V případech, kdy je poškození některé pamětihodnosti, nemovitosti, uměleckého díla a podobně oznámeno dodatečně, se pachatele ve většině případů pomocí vyhledání daného kamerového záznamu podaří najít a usvědčit. Náklady kryje v podobných případech městská pojistka. Bude tomu tak i v případě skleněných tabulí v Lannově třídě, kde nebyl pachatel zjištěn. My občané bychom se měli na podobné lidi zaměřit a být bdělí, pokud by takovéto osoby chtěli záměrně poškozovat veřejné prostranství.
Wo jetzt?
Výročí Českých Budějovic připomíná sada mincí
Tři stříbrné pamětní medaile s motivem Českých Budějovic začala mincovna razit teprve před několika dny. Zajímavostí je, že všechny návrhy pocházejí ze soutěže, kterou vypsala Česká národní banka. Je na minci o nominální hodnotě 200 Kč. Tato dvousetkoruna se podle emisního plánu ČNB objeví v nabídce distributorů v březnu. Ostatní nevyužité návrhy by nejspíš upadly v zapomnění, nebýt unikátního programu Pražské mincovny, jehož smyslem je realizace právě takto nevyužitých, přitom však umělecky vysoce hodnotných motivů. „Nápady do soutěží zasílá řada špičkových českých a slovenských výtvarníků, mince České národní banky ke konkrétnímu tématu však může být pouze jedna. Naše emisní rada proto vyhodnocuje další návrhy, které odpovídají náročným kritériím a výběr z nich pak vyrazíme jako stříbrné, či zlaté odražky," vysvětlil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. A kterým umělcům se dostalo cti, aby jejich návrhy byly takto zvěčněny do drahých kovů? Emisní rada vybrala návrhy Majky Wichnerové, Lenky Nebeské a Josefa Šafaříka. „Pro lícní stranu jsem použila kompozici historických staveb, kterou doplňuje socha zakladatele Českých Budějovic Přemysla Otakara II. Pamětihodnostem na rubu dominuje Samsonova kašna. Ta sice pochází z pozdější doby, ale patří k typickým památkám města," popsala svoje dílo Majka Wichnerová.
Zeig mehr
Mateřská škola Jihočeské univerzity
Jihočeská univerzita zahajuje další rok provozu vlastní mateřské školky. Nese název Kvítek a je určená dětem zaměstnanců Jihočeské univerzity. Předškolní zařízení má kapacitu 30 dětí. Mateřská škola sídlí ve zcela nové budově, která byla pro tyto účely postavena. Nachází se v klidné lokalitě nedaleko univerzitního kampusu a parku Stromovka, což je strategicky výhodné. K budově školy patří také zahrada, kde si děti mohou hrát. K dispozici zde mají skluzavky, pískoviště i zahradní domek. V zařízení jsou děti od jednoho do sedmi let a stará se o ně pět vychovatelek. Toto zařízení je pro Jihočeskou universitu velmi přínosné a již přes rok využívané.
Zeig mehr
V moštárnách letos ubylo práce
Tradičně druhý týden v listopadu, ukončili letošní sezonu moštování zahrádkáři v rudolfovském Mlýnském údolí. Zpracovali jsme letos kolem sedmi tun ovoce, loni to bylo kolem deseti tun. Sucho letos ovlivnilo třeba i velikost plodů. Počátkem listopadu už naposledy lisovali i na okraji Českých Budějovic v Husově kolonii. Letos zpracovali v moštárně 22 tun ovoce. V Nových Hodějovicích letos nakonec zapíší do statistik 18,5 tuny vylisovaného ovoce. Končili poslední pondělí v říjnu. Na začátku počítali, že kvůli suchu to bude 14 15 tun. Ale konečný výsledek je znatelně lepší a lze ho označit jako celkem průměrný. V třicetileté historii moštárny měly rekordní sezony v letech 2001 a 2003. Vždy udělali 40 tun ovoce. Ale podle Marie Syrovátkové, která se při moštování stará o vážení nebo účtování, bylo v některých špatných letech třeba jen pět tun ovoce, protože na jaře zmrzlo v květu. Letos přispělo ke slušnému výsledku několik skutečností. Místy nebyla úroda jablek zase až tak špatná. V některých lokalitách už také moštárny nejsou, takže do Nových Hodějovic do Topolové ulice přijíždějí zákazníci až od Kaplice, Hubenova nebo Nových Hradů. Tím, že je podle Marie Syrovátkové moštáren na Českobudějovicku málo, tak i když bylo sucho, nebyla bilance v Nových Hodějovicích v přílišném propadu. A zahrádkáři z Topolové ulice také pravidelně aktualizují svůj web. Získávají tím nové zákazníky, vedle těch věrných. Do Nových Hodějovic jezdí ale hodně zájemců už léta. Výhodou malých moštáren je to, že zákazník si odveze najisto šťávu ze svého ovoce. Někde ve větších zařízeních jablka vykupují, moštují třeba jen dva dny a lidé si odvážejí vypočtené množství moštu. V malých lisech u zahrádkářů si mohou lidé ovoce třeba i namixovat. „Někdo si dává jablka s mrkví nebo červenou řepou. Nebo zase chtějí zákazníci čisté odrůdové mošty. Přivezou si spartany nebo čistecké jablko," zmiňuje Marie Syrovátková s tím, že právě čistecké jablko je na moštování velmi vhodná odrůda. Ze zahrad ale dnes bohužel pomalu mizí. Zpracování ovoce v regionu ale moštováním nekončí. Kdo si připravil ovocný kvas, může nyní využít služeb několika pálenic. Zkuste si ochutnat čerstvou štávu z jablek, nebudete litovat, chuť je opravdu nepopsatelná a znamenitá.
Zeig mehr
