Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Wo jetzt?
V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Zeig mehr
Syrské rodiny na Šumavě
Čtyři syrské páry s dětmi našli ve čtvrtek brzy ráno policisté na Lipensku. Jihočeský policejní mluvčí zmínil, že skupina procházela po silnici z Horní Plané na Černou v Pošumaví, a když kolem šesté hodiny míjeli Jenišov, všiml si jich pozorný svědek. Ten pak neprodleně zavolal na tísňovou linku 158. Během chvíle dorazili na místo příslušní specialisté z cizinecké policie. Cizinci vstoupili na území republiky v rozporu s právními předpisy, bez cestovních dokladů a povolení k pobytu. Policisté celou skupinu převezli na pracoviště cizinecké policie do Českých Budějovic. Policisté vyhradili pro běžence speciální místnost, kde dospělí i jejich ratolesti mohou společně trávit volný čas. Díky spolupráci s českobudějovickou charitou zajistili strážci zákona také dostatečné zásoby jídla a pití. Většina běženců je totiž po náročném a nelegálním cestování ze svého domova do Evropy enormně vyčerpaná. Na tom zřejmě má významný podíl také neutuchající vlna extrémních veder. Z dosud provedených výslechů je pravděpodobné, že tři příbuzné rodiny uprchly z regionů ovládaných a zničených bojovníky Islámského Státu. Velmi podobný příběh zažili jihočeští policisté jen před pár dny. V pondělí večer zadrželi čtyři syrské ženy se sedmi dětmi ve Strážném na Prachaticku. Běženci se pohybovali kolem 21. hodiny v těsné blízkosti hranic, kde je pak objevila hlídka cizinecké policie. Jedna z žen trpěla akutními zdravotními problémy, policisté jí proto museli nejprve zajistit pomoc. Zbytek uprchlíků pak eskortovali do Českých Budějovic, kde počkají na rozhodnutí o svém dalším osudu. Vzhledem k tomu, že vstoupili do země nelegálně, pravděpodobně je čeká převoz na hranice a předání do rukou státu, ze kterého přišli do ČR. Tedy nejspíš do Rakouska nebo na Slovensko. Určitou záhadou zůstává, proč byly zadrženy pouze ženy a děti, neboť to není v podobných případech obvyklé. Je možné, že skupiny se mohly rozdělit a zatímco jedné se přechod do Německa vydařil, druhé nikoliv. Policisté všechny osoby prověří v databázích a následovat bude správní řízení. Jeho výsledkem bude pravděpodobně ukončení pobytu na území České republiky. Komunikaci s ženami zajišťuje přivolaný tlumočník do arabského jazyka. Koncem minulého týdne zastavili policisté u Horní Vltavice podezřelou dodávku slovenského řidiče, ve které bylo namačkaných 26 lidí, podle všeho uprchlíků z Afghánistánu. Doufáme, že bude těchto případů ubývat a cizinecká policie udrží vše dle možností pod kontrolou.
Zeig mehr
O. Bláha vychytal Motoru semifinále play-off
Trenéři na něj vsadili a on jim důvěru na sto procent vrátil. Ondřej Bláha odchytal v brance Motoru kompletní čtvrtfinále play off první ligy proti Benátkám nad Jizerou a měl velký podíl na postupu svého týmu, který vyhrál 4:2 na zápasy. Byla pro vás čtvrtfinálová série doposud životním zážitkem? Tedy hokejovým? Bylo to něco mimořádného a jsem strašně rád, že jsem to mohl prožít. Ale věřím, že mě čekají ještě větší hokejové zážitky. Kde se podle vás série s Benátkami lámala? Byl to určitě čtvrtý zápas na ledě soupeře. Domácí vedli v sérii 2:1 a ve čtvrtém utkání hráli skoro pořád přesilovku. Bylo to těžké, ale dokázali jsme dát v samotném závěru gól a ten zápas vyhrát. Pokud bychom prohrávali 1:3, tak už bychom to otáčeli asi hodně těžko. Benátky hrály hodně důrazně. Nezaskočily vás tvrdou hrou? Ani bych neřekl. Skoro bych řekl, že jsme je mydlili ještě víc než oni nás. Trenéři na vás vsadili jako na prvního gólmana a odchytal jste celou sérii. Je pro gólmana důležité vědět, že mu trenéři věří? Určitě. Jsem rád, že jsem od trenérů dostal důvěru a snažím se ji maximálně splácet. Jak složité bylo pro gólmana chytat na studeném stadionu v Benátkách, kde je teplota o nějakých patnáct stupňů nižší než ve Vaší domovské Budvar aréně? Možná na začátku zápasu je v brance chvilku chladno. Ale potom se člověk rychle dostane velice rychle do varu. Zvlášť, když dorazí tolik fanoušků od nás. Na šestý zápas přijelo až neuvěřitelné množství českobudějovických fanoušků. Pomohli vám? Naši diváci jsou naprosto skvělí a můžeme se na ně spolehnout. Strašně moc nám pomáhají. Je až neuvěřitelné, kolik jich za námi přijelo a patří jim velké poděkování. Závěrečnou děkovačku jsme si s nimi parádně užili. V semifinále vás čeká Třebíč. Bude to ještě těžší soupeř než Benátky? Bude to hlavně asi trochu jiný soupeř. Třebíč má řadu technických hokejistů. Ale to my také. Trošku si odpočineme a pak se na ně dobře připravíme.
Zeig mehr
