Českobudějovický 1/2 marathon zná svého vítěze
Překvapivého vítěze zná další ročník 1/2 maratonu v Českých Budějovicích. Svého krajana a největšího favorita závodu Geoffrey Mutaie totiž zastínil Keňan Barselius Kipyego, jenž zvítězil v čase 1:00:30. Startovalo 3400 běžců. Byla mezi nimi jak spousta hobby sportovců, tak i skupina skvělých Afričanů, kteří však tentokrát neatakovali magickou hranici jedné hodiny, i když počasí a podmínky pro běh byly prakticky ideální. Prvních šest pozic patřilo Keňanům. Vítězný Kipyego zaostal za hodinou o rovnou půlminutu. Druhý skončil o dalších dvaadvacet vteřin zpět jeho krajan Kiplagat. Na favorizovaného Mutaie zůstala až šestá příčka. Dlouho běžel bok po boku se svým největším rivalem Kiplagatem. Mezi ženami byla nejrychlejší etiopská běžkyně Ashere Bekereová, která časem 1:10:40 pokořila traťový rekord. Mezi českými běžci byl nejlepší Jiří Homoláč, jenž byl celkově třináctý. Závod českých žen ovládla favoritka Petra Kamínková. Závod měl celkově skvěkou atmosféru a kulisu. Každým rokem se celkový počet závodníků navyšuje, tak se můžeme s radostí těšit na další ročník 1/2 Marathónu 2017, který bude jistě skvělou sportovní akcí.
Wo jetzt?
Impozantní stavby z let před válkou
Mnoho staveb z minulosti, to je z dob před válkou stojí v Českých Budějovicích dodnes. Na náměstí byla výhybna tramvají linky L. V okolí okresního domu byl zařízen chudobinec asi pro 50 osob, kanceláře a od roku 1911 četnické velitelství. V přízemí do ulice bývaly obchody. Vstup do této části měl čp. 225. Vchod byl nedávno bezohledně zazděn a secesní schodiště přinášející do chodeb světlo strženo při rekonstrukci objektu pro nový krajský úřad. Ziskem byla místo vchodu jedna kancelář a místo schodiště tři kanceláře. V křídle do Goetheovy ulice byla od počátku zařízena okresní stravovna a zprostředkovatelna práce pro tovaryše. Také toto křídlo mělo alegorické sochy s názvy Vlast, Cestování, Píle a Práce. Secesní štuková výzdoba, průčelí a plastiky byly hrubě otlučeny a shozeny v rámci překotného vlastenectví s cílem, aby zmizelo všechno c. k. rakouské, při přestavbě okresního domu v letech 1931-1932. Přestavba byla zadána v lednu 1931 Staškovi z Trhových Svinů. Realizace se ale zdržela kvůli povolení Zemského úřadu v Praze zřídit na území stávajícího okresního úřadu elektrická díla a k tomu radnice přišla s návrhem přistavět k okresnímu domu novou budovu. Až v říjnu 1931 se radnice na návrh stavební komise usnesla definitivně upustit od přístavby okresního domu a provésti pouze adaptaci. Nehledě na nové nádraží 1908, tramvaje 1909 a městskou elektrárnu 1909. V rámci adaptace okresních domů bylo vyměněno i sociální zařízení. O čemž svědčí inzerát okresního výboru v Jihočeských listech v lednu 1932, že následkem adaptace okresních domů na Wilsonově náměstí se prodají zachovalá kamna, klosety, výlevky, vany a osvětlovací tělesa. Dobré též bylo zřízení ústředního topení a kotelny na uhlí s výtahem do Goethoevy ulice. I v minulosti se kladl důraz na precizní provedení a účelnost staveb. Tyto stavby se dochovaly až do dnešní doby ve velmi dobrém stavu.
Zeig mehr
Mateřská škola Jihočeské univerzity
Jihočeská univerzita zahajuje další rok provozu vlastní mateřské školky. Nese název Kvítek a je určená dětem zaměstnanců Jihočeské univerzity. Předškolní zařízení má kapacitu 30 dětí. Mateřská škola sídlí ve zcela nové budově, která byla pro tyto účely postavena. Nachází se v klidné lokalitě nedaleko univerzitního kampusu a parku Stromovka, což je strategicky výhodné. K budově školy patří také zahrada, kde si děti mohou hrát. K dispozici zde mají skluzavky, pískoviště i zahradní domek. V zařízení jsou děti od jednoho do sedmi let a stará se o ně pět vychovatelek. Toto zařízení je pro Jihočeskou universitu velmi přínosné a již přes rok využívané.
Zeig mehr
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Zeig mehr
