Zemřel sochař Tomáš Proll
V sobotu 9. září odešel po dlouhé težké nemoci sochař Tomáš Proll. Jihočeský umělec se narodil v roce 1951 v Českých Budějovicích. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Bechyni a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1994 až 2015 působil v keramické akademii v Ženevě a ve Sdružení výtvarných umělců v Praze. V letech 2006 až 2009 vyučoval na Střední uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky České v Českém Krumlově. Žil a tvořil v Habří u Českých Budějovic. Od roku 1999 sochal ceny Jihočeská Thálie, jimiž jsou každý rok oceňováni členové uměleckých souborů Jihočeského. Byl autorem například keramického reliéfu Proměny pro Akademii věd v Českých Budějovicích, bronzové busty herce Petra Hanuse pro Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, či několika kašen jako třeba bronzové kašny v obci Úsilné, kam vytvořil také pamětní desku J. Bartušky a J. R. Schustera z bronzu. Odešel velký člověk a umělec na kterého budou jistě všichni co ho znali v dobrém stále vzpomínat.
Kam dál?
V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Zobrazit více
Hasiči sundali z komína mrtvého čápa
Na Českobudějovicko přiletělo zatím jen pár čapích jedinců. Jak uvedl vedoucí Skupiny pro výzkum brodivých ptáků, na některých místech okresu sice čápy zaznamenali, všude je však vždy jen jeden z páru. Čáp byl viněný například v Dubném, ve Strýčicích nebo Hluboké nad Vltavou. Právě na Hluboké má pobyt čápa špatný a smutný konec. Ten na komín u zdejšího zahradnictví přiletěl 19. března, o čtyři dny déle jej však místní a budějovičtí hasiči sundavali z hnízda mrtvého. Čáp byl odvezen na státní veterinární kliniku na pitvu. Na jeho těle nebylo zřejmé poranění, bude se proto kvůli podezření na otravu dělat i toxikologie. Výsledky by měly být hotové do několika dnů. Oba členové čapího páru se zatím uhnízdili jen v Kaplici. S následným oteplením se očekává přílet zbylých jedinců.
Zobrazit více
Duševní choroba je horší než si zlomit nohu
Povídá se, že každý třetí člověk si aspoň jednou ve svém životě projde ať už léčenou nebo neléčenou depresí. Podle odhadů by dokonce v roce 2020 měly být psychiatrické nemoci druhým nejčastějším důvodem pracovních neschopností. Naše společnost stále do značné míry vnímá psychiatrické problémy jako určitou zvláštnost, potvrzuje primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan Tuček. Přiznat si, že jsem duševně nemocný, je pro člověka většinou velmi obtížné. Jde ale přece o chorobu a nemoc duše je stejná jako nemoc jakékoli části těla. Onemocnět duševní chorobou není o nic složitější než si například zlomit nohu. Podle Dr. Nováčka není nikdo z nás vůči duševním chorobám imunní. Riziko, čím můžeme onemocnět, se ale mění s věkem. „Mezi dvacátým a třicátým rokem propuká například schizofrenie, později nejsou výjimkou bludy, ve stáří nás všechny čeká demence. K lékaři nedostanou všichni, kdo nějaké rysy duševní choroby vykazují. „Je nutné si uvědomit, že my vidíme příslovečnou špičku ledovce. Promořenost psychiatrickými příznaky v populaci je daleko vyšší než počet hospitalizovaných pacientů. My říkáme, že pacienti se na oddělení dostávají v okamžiku, kdy jejich příznaky začnou vadit buď jim samotným nebo okolí. Do té doby, pokud jsou ostatní schopni to tolerovat a akceptovat, na psychiatrii nikdo nepřijde. Pokud budete mít jakékoli psychické problémy, neváhejte navštívit odborného lékaře.
Zobrazit více
