Výstaviště České Budějovice se opět otevírá
Třídenní Podzimní trhy odstartují v pátek 4. září a vstupné je zdarma. Výstaviště České Budějovice a.s. pořádá první akci od ukončení vládních opatření. Jediná akce, která v letošním roce proběhla, byl v únoru Mezinárodní pivní festival. Veškeré další události, které byly naplánovány, musely být zrušeny, tedy Slavnosti piva, Dětský den s Armádou ČR, Hobby, Stavební veletrh, konference a také mezinárodní výstava Země živitelka.Kam dál?
Nové prostory magistrátu města České Budějovice
Budějovická radnice chce přestěhovat některé úředníky do nevyužitých Žižkových kasáren. Až si příště půjdete pro občanský nebo řidičský průkaz, možná už nezamíříte do budovy magistrátu v Jeronýmově ulici, nýbrž o několik desítek metrů dál směrem k autobusovému a vlakovému nádraží. Budějovičtí radní využijí záměr předchozího vedení města využít dvě budovy, které v prázdném areálu Žižkových kasáren patří městu, pro úředníky. Nové zázemí mají ve dvou městských objektech v areálu kasáren najít podle současného plánu zejména pracovníci odborů, které v přenesené působnosti zajišťují výkon státní správy. Prioritou města je však přemístit magistrátní objekty v Kněžské a Jeronýmově ulici. Někteří se možná přesunou z historické budovy radnice do nového pracoviště v Žižkových kasárnách a na uvolněná místa na náměstí zase případně přesídlí ti, kteří nyní úřadují v Kněžské nebo Jeronýmově. Záměr stěhovat odbory s výkonem státní správy právě do kasáren má podle představitelů města svou logiku. Za úředníky těchto odborů totiž míří i lidé z více než 70 obcí okolo Budějovic, kteří by to do kasáren od vlakového či autobusového nádraží měli jen pár kroků. Plán, který určí, kteří úředníci se kam přestěhují a kolik peněz vše bude stát, má vypracovat tajemník magistrátu. Z jeho práce také vyplyne, kolik úředníků se do dvou budov v areálu kasáren vůbec vejde zda všichni, kteří nyní sídlí v objektech v Jeronýmově a Kněžské. Toto řešení přesunu do většího objektu bude jistě přímosem pro obyvatele města a přilehlého okolí.
Zobrazit více
Českobudějovický 1/2 marathon zná svého vítěze
Překvapivého vítěze zná další ročník 1/2 maratonu v Českých Budějovicích. Svého krajana a největšího favorita závodu Geoffrey Mutaie totiž zastínil Keňan Barselius Kipyego, jenž zvítězil v čase 1:00:30. Startovalo 3400 běžců. Byla mezi nimi jak spousta hobby sportovců, tak i skupina skvělých Afričanů, kteří však tentokrát neatakovali magickou hranici jedné hodiny, i když počasí a podmínky pro běh byly prakticky ideální. Prvních šest pozic patřilo Keňanům. Vítězný Kipyego zaostal za hodinou o rovnou půlminutu. Druhý skončil o dalších dvaadvacet vteřin zpět jeho krajan Kiplagat. Na favorizovaného Mutaie zůstala až šestá příčka. Dlouho běžel bok po boku se svým největším rivalem Kiplagatem. Mezi ženami byla nejrychlejší etiopská běžkyně Ashere Bekereová, která časem 1:10:40 pokořila traťový rekord. Mezi českými běžci byl nejlepší Jiří Homoláč, jenž byl celkově třináctý. Závod českých žen ovládla favoritka Petra Kamínková. Závod měl celkově skvěkou atmosféru a kulisu. Každým rokem se celkový počet závodníků navyšuje, tak se můžeme s radostí těšit na další ročník 1/2 Marathónu 2017, který bude jistě skvělou sportovní akcí.
Zobrazit více
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
