Spor o kavárnu filharmonie skončil
Skončil spor o kavárnu v sídle filharmonie, který se vlekl dva roky. Šéf orchestru O.S. a kavárník L.M. podepsali v úterý dohodu, v červnu tak začne velká proměna kostela svaté Anny, kde JF působí. Přestavba bude stát kolem deseti milionů korun. Spor začal, když ředitel filharmonie předloni na jaře oznámil, že chce kavárnu rekonstruovat. Kavárník dostal několik výpovědí, loni v březnu odstoupila JF od smlouvy, případ nakonec řešily Okresní soud v Českých Budějovicích i Krajský soud. Poslední žalobu dnes JF stáhla. Kavárník k 31. květnu odejde, zavázal se k tomu. Ještě na poslední chvíli se pokusil nechat si dát do smlouvy doložku, že se sem vrátí za stejných podmínek, což z naší strany nebylo možné akceptovat. Mám pocit, že pochopil, že soud prohraje, protože pravda je na naší straně, řekl mluvčí JF. Vedení JF tak zkultivuje své sídlo. Rekonstrukce začne v červnu, potrvá do září. Opraví a předělá se fasáda, vstupní prostory, schodiště, vchod, zvětší se šatna. Přibude bezbariérový přístup, malá galerie, budova bude nekuřácká. Kavárna se zmenší, čímž vznikne scéna pro komorní koncerty. Určitě bude toto řešení ku prospěchu věci. Vždyť budova JF již řadu let volá po generální opravě. Zanedlouho se budeme moci těšit na krásné, moderní prostory JF, které budou stát za návštěvu.
Kam dál?
Zemřel sochař Tomáš Proll
V sobotu 9. září odešel po dlouhé težké nemoci sochař Tomáš Proll. Jihočeský umělec se narodil v roce 1951 v Českých Budějovicích. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Bechyni a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1994 až 2015 působil v keramické akademii v Ženevě a ve Sdružení výtvarných umělců v Praze. V letech 2006 až 2009 vyučoval na Střední uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky České v Českém Krumlově. Žil a tvořil v Habří u Českých Budějovic. Od roku 1999 sochal ceny Jihočeská Thálie, jimiž jsou každý rok oceňováni členové uměleckých souborů Jihočeského. Byl autorem například keramického reliéfu Proměny pro Akademii věd v Českých Budějovicích, bronzové busty herce Petra Hanuse pro Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, či několika kašen jako třeba bronzové kašny v obci Úsilné, kam vytvořil také pamětní desku J. Bartušky a J. R. Schustera z bronzu. Odešel velký člověk a umělec na kterého budou jistě všichni co ho znali v dobrém stále vzpomínat.
Zobrazit více
Rakušan řídil v Českých Budějovicích pod vlivem alkoholu
V neděli ráno se městem projížděl opilý řidič. Nasedl na náměstí Přemysla Otakara do osobního automobilu rakouské poznávací značky a projel ulicemi Piaristická Česká, Hroznová až na Husovu ulici. Za krátkou dobu se dopustil několika přestupků včetně jízdy jednosměrnou ulicí v protisměru a zákazu odbočení. Na náměstí muže zachytil městský kamerový systém a to ho už pronásledovala hlídka městské policie, které ho zastavila Na Dlouhé louce. Doklady dvaadvacetiletého Rakušana byly v pořádku, avšak hlídka městské policie mladíkovi naměřila při orientační dechové zkoušce 2,2 ‰. Strážníci na místo přivolali hlídku Policie ČR, která řidiči zakázala další jízdu a celý případ si převzala k dalšímu šetření. Rakouský řidič bude obviněn z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky. Pravděpodobně si pro příště tento přečin rozmyslí.
Zobrazit více
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
