Pes ochránil majitelku před útočníkem
V sobotu 12.2. došlo k pokusu o znásilnění v ulici Dr. Bureše na českobudějovickém sídlišti Máj. Pachatel se pokusil znásilnit mladou ženu v podchodu. Když útočník začas trhat dívce její triko, přiběhl její pes a kousl útočníka do lýtka. Poté pachatel z místa činu utekl. V tuto chvíli po něm pátrá českobudějovická policie a uvítá jakékoli informace na tel. 158
Kam dál?
Výročí Českých Budějovic připomíná sada mincí
Tři stříbrné pamětní medaile s motivem Českých Budějovic začala mincovna razit teprve před několika dny. Zajímavostí je, že všechny návrhy pocházejí ze soutěže, kterou vypsala Česká národní banka. Je na minci o nominální hodnotě 200 Kč. Tato dvousetkoruna se podle emisního plánu ČNB objeví v nabídce distributorů v březnu. Ostatní nevyužité návrhy by nejspíš upadly v zapomnění, nebýt unikátního programu Pražské mincovny, jehož smyslem je realizace právě takto nevyužitých, přitom však umělecky vysoce hodnotných motivů. „Nápady do soutěží zasílá řada špičkových českých a slovenských výtvarníků, mince České národní banky ke konkrétnímu tématu však může být pouze jedna. Naše emisní rada proto vyhodnocuje další návrhy, které odpovídají náročným kritériím a výběr z nich pak vyrazíme jako stříbrné, či zlaté odražky," vysvětlil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. A kterým umělcům se dostalo cti, aby jejich návrhy byly takto zvěčněny do drahých kovů? Emisní rada vybrala návrhy Majky Wichnerové, Lenky Nebeské a Josefa Šafaříka. „Pro lícní stranu jsem použila kompozici historických staveb, kterou doplňuje socha zakladatele Českých Budějovic Přemysla Otakara II. Pamětihodnostem na rubu dominuje Samsonova kašna. Ta sice pochází z pozdější doby, ale patří k typickým památkám města," popsala svoje dílo Majka Wichnerová.
Zobrazit více
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Zobrazit více
Stavba dálnice D3 bude pokračovat
Kdo by chtěl sledovat všechno dění kolem dálnice D3 u Českých Budějovic, ten má mnoho práce. ŘSD zahájilo papírovou palbu hned na několika frontách najednou. Na magistrátu žádá třeba o změnu koryta Dobrovodského potoka kvůli tunelu Pohůrka nebo o změnu územního rozhodnutí na mimoúrovňové křižovatky Pohůrka a Hodějovice. Ty by totiž měly dostat jinou podobu, než o jaké se dosud uvažovalo. Zároveň už byla na ministerstvo dopravy podána žádost o stavební povolení na dálnici u Budějovic. A podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic by se v první polovině letošního roku mělo konat i rozhodující druhé kolo výběrového řízení na budoucího dodavatele stavby. Předmětem žádosti je dílčí změna několika desítek stavebních objektů dálnice D3. Nejpodstatnější změnu představuje změna tvaru křižovatek Pohůrka a Hodějovice. Veřejné projednávání změny územního rozhodnutí se koná 15. března na magistrátu a případné připomínky je třeba uplatnit nejpozději při tomto jednání. Nebude se měnit trasa samotné dálnice. Námitky a připomínky, které se nebudou týkat navržené změny, nebudou projednávány. Řízení o změně územního rozhodnutí by mělo mimo jiné dát odpověď na budoucí podobu křižovatky Pohůrka. Ta dostala původně jen podmíněné územní rozhodnutí, protože normám neodpovídala její vzdálenost od portálu stejnojmenného plánovaného tunelu. Změna se čeká také u dálničních sjezdů Hlinsko a Hodějovice. Předpokládá se, že ty se nebudou stavět. Přímo na ministerstvu dopravy už ŘSD zažádalo o stavební povolení. Stavební povolení navazuje na územní rozhodnutí a je nezbytným předpokladem zahájení akce. Dálnici chce ŘSD začít u Budějovic stavět ještě letos. Pokud realizace stavby dálnice D3 proběhne co nejdříve, bude to velká úleva pro dopravu ve městě České Budějovice, kde je v současné době provoz v dopravní špičce již neúnosný.
Zobrazit více
