Pachatel který poničil kašnu odhalen
Několik skutků v loňském roce naštvalo veřejnost v Českých Budějovicích. Vedle poničených skleněných tabulí v Lannově třídě byla třeba několikrát terčem vandalů Lavička Václava Havla v areálu univerzity a sprejer si dokonce troufl i na náměstí Přemysla Otakara. V případě sprejerství, spáchaného na historické kašně Samsona na náměstí Přemysla Otakara v nočních hodinách ze dne 25. na 26. března, se však pomocí kamerového systému podařilo pachatele tohoto trestného činu odhalit. Díky kamerovému systému často podaří zadržet pachatele podobných činů přímo na místě. V případech, kdy je poškození některé pamětihodnosti, nemovitosti, uměleckého díla a podobně oznámeno dodatečně, se pachatele ve většině případů pomocí vyhledání daného kamerového záznamu podaří najít a usvědčit. Náklady kryje v podobných případech městská pojistka. Bude tomu tak i v případě skleněných tabulí v Lannově třídě, kde nebyl pachatel zjištěn. My občané bychom se měli na podobné lidi zaměřit a být bdělí, pokud by takovéto osoby chtěli záměrně poškozovat veřejné prostranství.
Kam dál?
Duševní choroba je horší než si zlomit nohu
Povídá se, že každý třetí člověk si aspoň jednou ve svém životě projde ať už léčenou nebo neléčenou depresí. Podle odhadů by dokonce v roce 2020 měly být psychiatrické nemoci druhým nejčastějším důvodem pracovních neschopností. Naše společnost stále do značné míry vnímá psychiatrické problémy jako určitou zvláštnost, potvrzuje primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan Tuček. Přiznat si, že jsem duševně nemocný, je pro člověka většinou velmi obtížné. Jde ale přece o chorobu a nemoc duše je stejná jako nemoc jakékoli části těla. Onemocnět duševní chorobou není o nic složitější než si například zlomit nohu. Podle Dr. Nováčka není nikdo z nás vůči duševním chorobám imunní. Riziko, čím můžeme onemocnět, se ale mění s věkem. „Mezi dvacátým a třicátým rokem propuká například schizofrenie, později nejsou výjimkou bludy, ve stáří nás všechny čeká demence. K lékaři nedostanou všichni, kdo nějaké rysy duševní choroby vykazují. „Je nutné si uvědomit, že my vidíme příslovečnou špičku ledovce. Promořenost psychiatrickými příznaky v populaci je daleko vyšší než počet hospitalizovaných pacientů. My říkáme, že pacienti se na oddělení dostávají v okamžiku, kdy jejich příznaky začnou vadit buď jim samotným nebo okolí. Do té doby, pokud jsou ostatní schopni to tolerovat a akceptovat, na psychiatrii nikdo nepřijde. Pokud budete mít jakékoli psychické problémy, neváhejte navštívit odborného lékaře.
Zobrazit více
Právě teď je doba na očkování proti klíšťatům
Zápal mozkových blan, vysoké horečky nebo zvracení. To jsou jen některé příznaky klíšťové encefalitidy. Předejít se této nemoci dá očkováním, na které je podle odborníků teď ideální čas. Lékaři z infekčního oddělení českobudějovické nemocnice uvádějí, že první dvě dávky se dají stihnout do léta. A zajišťují devadesátiprocentní účinnost s tím, že dokončení očkování by se uskutečnilo na podzim. Jinak je tomu v případě lymeské boreliózy. Na nemoc, jíž se v loňském roce v kraji nakazilo 453 lidí, totiž zatím očkování neexistuje. Do budoucna by tomu ale mohlo být jinak. I jihočeští vědci se podílejí na výzkumu, který by mohl do budoucna vést k vývoji vakcíny. Zatímco ještě před lety byla otázka očkování proti lymeské borelióze, nemoci způsobené bakterií rodu Borrelia teď se zdá, že se blýská na lepší časy. Svou zásluhu na tom můžou mít i vědci z Akademie věd České republiky. Jsou totiž součástí evropského projektu, jenž je zaměřený na hledání vakcíny proti této nemoci.
Zobrazit více
V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Zobrazit více
