Onemocnění chřipkou stále není u konce
Dvě úmrtí a několik závažných případů má na svědomí v našem kraji letošní chřipková sezona. Ač nemocných v posledních týdnech ubývá, rizikové období ještě u konce není. Stále se objevují závažné případy, i laboratorní testy potvrzují, že je chřipkový virus pořád mezi námi. V nemocnicích v Budějovicích, Jindřichově Hradci a Dačicích dál platí zákaz návštěv, upozornila vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice. V posledních týdnech jsme ošetřili větší množství pacientů s velmi těžkým průběhem. Zákaz návštěv kvůli ochraně pacientů před nákazou platí už déle než měsíc. Nemocnost na jihu Čech přesto minulý týden celkově poklesla o více než pět procent, respirační infekce trápí ve větší míře jenom malé děti. Podobná situace je v celé republice. Za několik týdnů by se mělo snad vše dostat do normálu, přijde totiž jaro a trvalé oteplení.
Kam dál?
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
Změna provozu v Kauflandu České Budějovice
Dopravní poměry na Dlouhé louce u českobudějovického Kauflandu se brzy změní. Ve druhé polovině března začnou podél Dlouhé louky stavbaři vytvářet zálivy pro nové zastávky MHD. Do budoucna Budějovičtí plánují i proměnu nedaleké kruhové křižovatky přímo u obchodního domu. Zakázku za zhruba 4,7 milionu korun zajistí firma Strabag. Akce má začít 25. března a skončit za 90 dnů. U Kauflandu zastaví autobusy na linkách 7 a 15, které tudy běžně jezdí, pouze obslouží jednu zastávku navíc. Spoje linky 15 jezdí mezi Papírenskou ulicí nedaleko od nemocnice na Výstaviště a na sídliště Šumava a Vltava. Linka číslo 7 spojuje budějovické sídliště Máj s Rožnovem, Včelnou a Boršovem nad Vltavou. Podél Dlouhé louky začnou stavbaři v březnu vytvářet zálivy pro nové zastávky MHD a do budoucna je v plánu i úprava kruhové křižovatky, která je spojnicí Dlouhé louky se silnicí směřující ke Kauflandu a ulicí Na Sádkách vedoucí do Čtyř Dvorů. Jak bude křižovatka v budoucnu vypadat, zatím není zcela jasné. Jsou zpracované studie s několika variantami jejíž termín zatím není znám. V plánu jsou i další úpravy prostranství u Kauflandu.
Zobrazit více
Výročí Českých Budějovic připomíná sada mincí
Tři stříbrné pamětní medaile s motivem Českých Budějovic začala mincovna razit teprve před několika dny. Zajímavostí je, že všechny návrhy pocházejí ze soutěže, kterou vypsala Česká národní banka. Je na minci o nominální hodnotě 200 Kč. Tato dvousetkoruna se podle emisního plánu ČNB objeví v nabídce distributorů v březnu. Ostatní nevyužité návrhy by nejspíš upadly v zapomnění, nebýt unikátního programu Pražské mincovny, jehož smyslem je realizace právě takto nevyužitých, přitom však umělecky vysoce hodnotných motivů. „Nápady do soutěží zasílá řada špičkových českých a slovenských výtvarníků, mince České národní banky ke konkrétnímu tématu však může být pouze jedna. Naše emisní rada proto vyhodnocuje další návrhy, které odpovídají náročným kritériím a výběr z nich pak vyrazíme jako stříbrné, či zlaté odražky," vysvětlil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. A kterým umělcům se dostalo cti, aby jejich návrhy byly takto zvěčněny do drahých kovů? Emisní rada vybrala návrhy Majky Wichnerové, Lenky Nebeské a Josefa Šafaříka. „Pro lícní stranu jsem použila kompozici historických staveb, kterou doplňuje socha zakladatele Českých Budějovic Přemysla Otakara II. Pamětihodnostem na rubu dominuje Samsonova kašna. Ta sice pochází z pozdější doby, ale patří k typickým památkám města," popsala svoje dílo Majka Wichnerová.
Zobrazit více
