Obchvat Dasného a Čejkovic u Českých Budějovic
Shromáždění na podporu stavby obchvatu Češnovic a Dasného, obcí na hlavním tahu z Českých Budějovic na Písek a Prahu, uspořádali ve středu místní obyvatelé. Stálým přecházením silnice zbrzdili provoz, o problematice obchvatu pak diskutovali v sále hostince v Dasném. Obyvatelé obcí Češnovice a Dasný ve středu uspořádali akci na podporu stavby obchvatu. Chtěli prostřednictvím akce vyjádřit svou nespokojenost s intenzitou dopravy na silnici I/20, která obce protíná. Nespokojenost občanů je vyvolána dlouholetým slibem vybudování obchvatu. Posledních 15 let jde o prioritní stavbu, která by odklonila asi 20 000 automobilů denně. Dopravní průzkum ukázal, že 50 procent řidičů překračuje při průjezdu obcí Češnovice povolenou rychlost a v obci Dasný je to 60 procent.
Kam dál?
Výstavba dálnice D3 pokračuje
15. března bude slavnostně zahájena stavba další části dálnice D3 na jihu Čech. Konkrétně se jedná o úsek Ševětín – Borek, který se jako poslední ještě nestaví mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Budějovicemi. Řidiči získají na trase Ševětín – Borek 10,7 kilometru nové komunikace, po které se má začít jezdit v prosinci roku 2020. Výběrové řízení na stavbu vyhrála Eurovia. Přípravné práce v terénu už sice nějaký čas probíhají, ale teprve v tento den bude u Ševětína stavba slavnostně zahájena. Vedle ministerstev dopravy a financí se akce zúčastní i diecézní biskup Msgr. Vlastimil Kročil, neboť pro zázemí stavby zapůjčilo českobudějovické biskupství některé pozemky. Výstavba dálnice D3 je velmi důležitou stavbou, která přinese po dokončení velké ulehčení v dopravní situaci na jihu Čech.
Zobrazit více
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
V moštárnách letos ubylo práce
Tradičně druhý týden v listopadu, ukončili letošní sezonu moštování zahrádkáři v rudolfovském Mlýnském údolí. Zpracovali jsme letos kolem sedmi tun ovoce, loni to bylo kolem deseti tun. Sucho letos ovlivnilo třeba i velikost plodů. Počátkem listopadu už naposledy lisovali i na okraji Českých Budějovic v Husově kolonii. Letos zpracovali v moštárně 22 tun ovoce. V Nových Hodějovicích letos nakonec zapíší do statistik 18,5 tuny vylisovaného ovoce. Končili poslední pondělí v říjnu. Na začátku počítali, že kvůli suchu to bude 14 15 tun. Ale konečný výsledek je znatelně lepší a lze ho označit jako celkem průměrný. V třicetileté historii moštárny měly rekordní sezony v letech 2001 a 2003. Vždy udělali 40 tun ovoce. Ale podle Marie Syrovátkové, která se při moštování stará o vážení nebo účtování, bylo v některých špatných letech třeba jen pět tun ovoce, protože na jaře zmrzlo v květu. Letos přispělo ke slušnému výsledku několik skutečností. Místy nebyla úroda jablek zase až tak špatná. V některých lokalitách už také moštárny nejsou, takže do Nových Hodějovic do Topolové ulice přijíždějí zákazníci až od Kaplice, Hubenova nebo Nových Hradů. Tím, že je podle Marie Syrovátkové moštáren na Českobudějovicku málo, tak i když bylo sucho, nebyla bilance v Nových Hodějovicích v přílišném propadu. A zahrádkáři z Topolové ulice také pravidelně aktualizují svůj web. Získávají tím nové zákazníky, vedle těch věrných. Do Nových Hodějovic jezdí ale hodně zájemců už léta. Výhodou malých moštáren je to, že zákazník si odveze najisto šťávu ze svého ovoce. Někde ve větších zařízeních jablka vykupují, moštují třeba jen dva dny a lidé si odvážejí vypočtené množství moštu. V malých lisech u zahrádkářů si mohou lidé ovoce třeba i namixovat. „Někdo si dává jablka s mrkví nebo červenou řepou. Nebo zase chtějí zákazníci čisté odrůdové mošty. Přivezou si spartany nebo čistecké jablko," zmiňuje Marie Syrovátková s tím, že právě čistecké jablko je na moštování velmi vhodná odrůda. Ze zahrad ale dnes bohužel pomalu mizí. Zpracování ovoce v regionu ale moštováním nekončí. Kdo si připravil ovocný kvas, může nyní využít služeb několika pálenic. Zkuste si ochutnat čerstvou štávu z jablek, nebudete litovat, chuť je opravdu nepopsatelná a znamenitá.
Zobrazit více
