Mýtné brány u Českých Budějovic
Na dvanácti hodinové směny prodloužili úřední hodiny v budově, kde sídlí Jihočeská hospodářská komora. Je tam jedno z kontaktních míst pro nový mýtný systém. Vydali zde už stovky mýtných jednotek, které potřebují dopravci od 1. prosince. K tomuto datu totiž nastane změna ve způsobu placení mýtného. Nově to bude přes satelit a každý automobil nad 3,5 tuny, který bude využívat zpoplatněné úseky českých silnic, musí novou jednotku mít. Navíc od 1. ledna 2020 nastane i jiná změna. Řada dosud nezpoplatněných komunikací I. třídy se stane místem, kde se bude mýto vybírat. Nové brány jako kontrolní body, kvůli tomu vznikly i v jižních Čechách, například u Dasného na Českobudějovicku.
Kam dál?
Přemostění v Českých Budějovicích
Se silnicí přes řeku počítá změna územního plánu v Českých Budějovicích. Souhlas jí dala rada města. Pokud bude s návrhem souhlasit i zastupitelstvo, nedaleko nemocnice by mohl vyrůst nový most. Sloužit bude nejen pro pěší a cyklisty, jak připouštějí dosavadní pravidla, ale i pro automobily. Problémy při letní rekonstrukci Litvínovického mostu ukázaly, že město potřebuje další přemostění Vltavy. Podle plánu by město mohlo propojit ulici Schneidera s kruhovým objezdem u Litvínovic. Na rozdíl od dřívějších plánů radnice tentokrát nepočítá ani s propojením nového mostu dál ke čtyřdvorským sídlištím, ani se stavbou spojnice Lidické třídy a Novohradské ulice přes Malý jez. Právě takové záměry byly před pěti lety důvodem masivních protestů obyvatel města. Záměrem je změnit současnou lávku pro pěší a cyklisty v most, který by byl i pro auta. Sdružení pořádá již přes šest let osvětové akce, besedy a přednášky ve prospěch alternativních způsobů dopravy. Nový most by přivedl více automobilů do další části města. České Budějovice jsou už jen krůček od zahlcení automobily. V některých evropských zemích jsou dopravní koncepty postavené na jiných základech, třeba s výrazně posílenou pozicí cyklodopravy. Právě posílení cyklodopravy by mělo být pro České Budějovice velkým přínosem, protože právě zde mnoho lidí využívá k dopravě jízdní kolo.
Zobrazit více
42. ročník výstavy Země Živitelka
Na začátku 42. ročníku na níž své služby či zboží prezentuje přes 600 obchodníků, přišla řeč i na rekordní sucho v letošním létě a nízké ceny mléka, které dělají těžkou hlavu zemědělcům. O zahájení Země živitelky, jejíž loňský ročník navštívilo i přes deštivé počasí téměř 100 tisíc lidí, se kromě Miloše Zemana postaral také jeho předchůdce ve funkci Václav Klaus, dále ministr zemědělství Marian Jurečka nebo jihočeský hejtman Jiří Zimola. Dobré jídlo označil Miloš Zeman za součást kultury. Například Francouzi zcela samozřejmě řadí svoji kuchyni do francouzské kultury. A my jako bychom se za českou kuchyni styděli, tváříme se šťastně, když pojídáme některé odpornosti ze zahraničních kuchyní, řekl Miloš Zeman a dodal, že ten, kdo dobře jí, je kulturní člověk. V tomto ohledu si notoval s Václavem Klausem. „Místo plamenných řečí našemu zemědělství nejvíce pomůžeme konzumací českých produktů. I já mám kolikrát nutkání si koupit vznešeně zabalený francouzský sýr, ale pátý smysl mě vždycky zabrzdí a znovu sáhnu po sýru z Madety," řekl exprezident. At se letošní 42. ročník této výstavy těší velkému zájmu návštěvníků a spokojenosti vystavovatelů. A Vy neváhejte tuto výstavu navštívit, stojí to za to.
Zobrazit více
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
