Město České Budějovice přidá místa pro prvňáčky
Problémem je rozložení zájmu rodičů, proto budou některé školy odmítat děti. V ZŠ Dukelská dokonce hrozilo, že se do lavic nedostanou ani všechny děti z obvodu. U zápisu nabídli necelých 60 míst. Podle ředitelky Marie Kocurkové zde ale měli po odečtení odkladů 99 zájemců. Nyní se připravují i na to, že by otevřeli první třídy tři. I když by to bylo prostorově komplikované, protože budova je na hranici kapacit, uspokojili by pak alespoň všechny zájemce ze školského obvodu. O přijetí či nepřijetí dětí bude ZŠ Dukelská informovat rodiče v úterý. Žádnou třídu navíc oproti plánovaným čtyřem nemohou přidat v ZŠ O. Nedbala na sídlišti Šumava. Podle ředitele Miroslava Poláčka je už teď škola tak plná, že volné jsou pouze dvě odborné učebny fyziky a chemie, které jsou speciálně zařízené a všechny další prostory jsou obsazené. Naplněná je i kapacita družiny. V této škole se ale podle ředitele podaří děti z obvodu umístit. Odmítat budou jen děti bydlící mimo obvod. Třídu navíc by v případě nutnosti mohli otevřít v ZŠ a MŠ J. Š. Baara, měli by jich potom pět. Tam, kde mají volno, totiž budou muset pojmout i děti ze škol, které jsou doslova nacpané až po střechu a musejí už další děti odmítat. Situaci ještě zhoršují takové faktory, jako jsou děti z okolních obcí, které chtějí jejich rodiče přihlásit v Českých Budějovicích nebo zmenšený podíl odkladů. „Letos bylo pouze dvanáct procent odkladů, dlouhodobý průměr odkladů je dvacet procent," říká k tomu náměstek primátora Martin Maršík a dodává, že i to zvyšuje tlak na školské kapacity. Město původně chtělo na podzim otevřít pro prvňáčky 45 tříd. Teď podle náměstka primátora počítá se 48 třídami a nevylučuje, že by jich nakonec mohlo být až 50. Třídy navíc by mohli otevřít v ZŠ a MŠ J. Š. Baara. Teď připravují k otevření třídy prvňáčků, v případě nutnosti by jim kapacity umožňovaly i otevření pěti tříd. Ředitel školy Vladimír Čunát ale upozorňuje, že zatím je situace nejasná. U zápisu měli 120 dětí, 20 chtělo odklad. Zbývajících sto odpovídá čtyřem třídám, ale někteří rodiče už ohlásili, že byli přijati jinde. Další rodiče se naopak ptají jestli by na základce nebylo místo. Podle náměstka primátora Martina Maršíka se město musí připravit na to, že počty prvňáčků neklesnou ještě čtyři roky, pak by jich mělo začít ubývat a s tím by mohl polevit i tlak na školské kapacity. Věc chce ale radnice řešit, aby se vyhnula situacím, kdy rodiče nocují před školami, aby pro děti dostali přední místo u zápisu. Pro rodiče je získání vhodné školy nutné třeba kvůli dojíždění. Radnice ale zdůrazňuje, že celkově pro všechny děti místo je.
Kam dál?
Centrum mistra Jana Husa otevřeno
Za rok se podařilo to, o čem se doposud pouze mluvilo. V sobotu Bohuslav Sobotka slavnostně otevřel Centrum mistra Jana Husa v Husinci, jehož rozsáhlou rekonstrukci podpořila současná vláda. Husův památník převzala na základě nájemní smlouvy s městem Husinec v roce 2010 Církev československá husitská, která třikrát marně usilovala o finanční podporu jak u bývalých vlád, tak z evropských fondů. V létě roku 2012 jsem vzal svoji rodinu, manželku a své dva malé syny právě sem, na návštěvu Husova rodného domu. A musím říci, že mi bylo smutno. Husův dům byl neopravený, byla zde stará expozice a já jsem si říkal, jak je to typicky české. Protože my máme tendenci, jako český národ, na to, co je ve skutečnosti podstatné, na to, co je ve skutečnosti důležité, zapomínat a nechávat to tak trochu stranou v představě, že když je to tak důležité, že se o to někdo postará. A jsem rád, že to nezůstalo při tom typicky českém postoji, uvedl v rámci slavnostního otevření premiér Bohuslav Sobotka. Myslím, že by to takto mělo být. Spolu s ním se vedle řady dalších významných hostů otevření Centra mistra Jana Husa účastnili i ministr kultury Daniel Herman a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Podobné složení se podle slov hlavních hostů ale při blížících se Husových slavnostech v Husinci začátkem července očekávat nedá. Poté odjeli do temelína. Při své návštěvě Temelína předseda vlády uvedl, že vládní koncepce rozvoje energetiky počítá rovněž se stavbou dvou nových bloků v Dukovanech a Temelíně. Stavba prvního z nich by měla vzhledem ke stáří elektrárny začít v Dukovanech. Výběrové řízení na dodavatele nového bloku by podle premiéra mohlo být zahájeno koncem roku 2016. V Temelíně by pak celý proces začal později. Nepřijel jsem dnes do Temelína, abych oznamoval nějaké konkrétní termíny. Přijel jsem proto, abych zdůraznil, že vláda má zájem na budoucnosti této bezpečné a efektivní jaderné elektrárny. Proto lze jen s očekáváním doufat, že vláda podnikne další dobré kroky pro naši společnost.
Zobrazit více
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zobrazit více
Následně platí výstraha v Českých Budějovicích
Po větrné bouři, která se přehnala přes České Budějovice platí i nadále výzva k opatrnosti, hlavně v městských parcích, kde je ještě stále několik polámaných stromů. I v okrajových částech jsou ještě vidět škody po silném větru, které jsou ale z větší části již odklizeny.
Zobrazit více
