Bezemisní zelená elektrárna v Českých Budějovicích
Předsadnictvo českobudějovické teplárny reaguje na společenský vývoj a systematicky připravujeme scénáře, jak ještě víc přispět k ochraně klimatu a k co nejefektivněji využít náš systém centrálního zásobování teplem či chladem.
Zamýšlené změny jsou součástí schválené dlouhodobé Strategie 2040. Její aktualizaci v červnu uložila valná hromada českobudějovické teplárny, tedy rada města, které je jejím jediným akcionářem.
Naplňování strategického dokumentu nelze v ulicích krajského města přehlédnout. Horkovodní síť se prodlužuje do dalších částí, úpravou turbíny se zvýší kogenerační výroba elektřiny, tedy kombinovaná výroba elektrické energie a tepla. Tím se zlepší účinnost využití paliv.
Kvůli stavbě horkovodu temelínské elektrárny, který do své sítě teplárna napojí od topné sezony 2020/21, se upravuje centrální předávací stanice a navazující horkovodní sítě. Počátkem prázdnin se tak dělo na sídlišti Vltava, příští týden 8. srpna je na řadě Pražské předměstí. To s sebou nese odstávky teplé vody, protože části horkovodu se v dané lokalitě musí vypustit. Provizorní propojení umožní, aby bylo možné příští rok vybudovat definitivní předávací místo, aniž by se narušila spolehlivost dodávek tepla a teplé vody.
Kam dál?
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Zobrazit více
Self scan - rychlý nákup Terno České Budějovice
Po dvou letech provozování samoobslužných pokladen rozšiřuje českobudějovický supermarket Terno možnost odbavení zákazníků, kteří jsou zapojeni do věrnostního programu Terno, novým způsobem nakupování pod obchodním názvem Self-scan. Podstatou self-scanningu je skenování položek zákazníkem přímo na prodejní ploše v průběhu nákupu. Díky tomu dochází k minimalizaci manipulace se zbožím, které si zákazník již po jeho naskenování může ukládat do svých nákupních tašek. Dokončení nákupu probíhá u vyhrazených pokladen v tzv. platební zóně Self-scan a platba probíhá obdobně jako u samoobslužných pokladen. Velmi příjemné a pohodlné pro zákazníky věrnostního programu.
Zobrazit více
Impozantní stavby z let před válkou
Mnoho staveb z minulosti, to je z dob před válkou stojí v Českých Budějovicích dodnes. Na náměstí byla výhybna tramvají linky L. V okolí okresního domu byl zařízen chudobinec asi pro 50 osob, kanceláře a od roku 1911 četnické velitelství. V přízemí do ulice bývaly obchody. Vstup do této části měl čp. 225. Vchod byl nedávno bezohledně zazděn a secesní schodiště přinášející do chodeb světlo strženo při rekonstrukci objektu pro nový krajský úřad. Ziskem byla místo vchodu jedna kancelář a místo schodiště tři kanceláře. V křídle do Goetheovy ulice byla od počátku zařízena okresní stravovna a zprostředkovatelna práce pro tovaryše. Také toto křídlo mělo alegorické sochy s názvy Vlast, Cestování, Píle a Práce. Secesní štuková výzdoba, průčelí a plastiky byly hrubě otlučeny a shozeny v rámci překotného vlastenectví s cílem, aby zmizelo všechno c. k. rakouské, při přestavbě okresního domu v letech 1931-1932. Přestavba byla zadána v lednu 1931 Staškovi z Trhových Svinů. Realizace se ale zdržela kvůli povolení Zemského úřadu v Praze zřídit na území stávajícího okresního úřadu elektrická díla a k tomu radnice přišla s návrhem přistavět k okresnímu domu novou budovu. Až v říjnu 1931 se radnice na návrh stavební komise usnesla definitivně upustit od přístavby okresního domu a provésti pouze adaptaci. Nehledě na nové nádraží 1908, tramvaje 1909 a městskou elektrárnu 1909. V rámci adaptace okresních domů bylo vyměněno i sociální zařízení. O čemž svědčí inzerát okresního výboru v Jihočeských listech v lednu 1932, že následkem adaptace okresních domů na Wilsonově náměstí se prodají zachovalá kamna, klosety, výlevky, vany a osvětlovací tělesa. Dobré též bylo zřízení ústředního topení a kotelny na uhlí s výtahem do Goethoevy ulice. I v minulosti se kladl důraz na precizní provedení a účelnost staveb. Tyto stavby se dochovaly až do dnešní doby ve velmi dobrém stavu.
Zobrazit více
